Týnský chrám
K Týnskému dvoru (Týn = opevnění), zvanému též Ungelt náležel špitální kostelík připomínaný již roku 1135. Ve druhé polovině 13. století tento kostelík nahradila raně gotická trojlodní bazilika. V polovině 14. století na tomto místě byla započata stavba dnešního chrámu. Stavební práce se vlekly do husitských válek, kdy zcela přestaly. Tato nedostavěná svatyně (bez stropu) se ale již využívala. Kázali zde reformní kazatelé Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Jakoubek ze Stříbra. Jan Rokycana zde byl farářem r. 1427. Kostel patřil i v dalších letech k baštám kališníků. Za Ladislava Pohrobka byla stavba zastřešena, r. 1463 byl postaven západní štít a severní věž. Jižní věž přistavěl až Matěj Rejsek r. 1511. V letech 1875 – 95 prošel kostel celkovou rekonstrukcí, při níž byly stěny zbaveny omítek, stavba byla regotizována. Druhá polovina 20. století je spjata s působením Mons. Jiřího Reinsberga, který zde zastával funkci zdejšího kaplana. Celková obnova objektu byla započata r. 1972 a skončila v r. 2000.
Chrám je trojlodní pseudogoticky upravená bazilika.
Na západní stěně jsou znaky: dva české, moravský a slezský, na jižní věži česko – polsko – uherský znak Vladislava II., staroměstský, pernštejnský, švamberský a chorvatský znak. Jsou zde i polopostavy (král David, prorok Izaiáš). Severní portál má v tympanonu trojdílný gotický reliéf Utrpení Kristovo a Ukřižování. Hlavní portál – původní – vede bývalou školou, je také gotický. Nad ním je velké umělou kružbou zdobené okno. Obě věže jsou podepřeny pilíři, které nad velkým oknem nesou galerii po celém průčelí. Uprostřed je vysoký trojúhelnikový štít, po stranách zdobený jehlanci a nejvýše kamenným křížem, pod nímž stála od roku 1463 socha Jiřího z Poděbrad a zlacený kalich. Plastiku krále Jiřího nahradila socha Madony z bílého mramoru od K. Bechtelera a kalich byl přelit v Madoninu svatozář. Obě věže mají nahoře na římse zábradlí, spojující čtyři nárožní věžičky. Věže jsou 80 m vysoké, levá věž byla po požáru nově vybudovaná r. 1835, jižní věž je z roku 1510.
Nejvýznamnější umělecké památky:
Z 20 barokních oltářů je 5 obrazů od Karla Škréty. I ranně barokní portálový hlavní oltář z r. 1649 je zdoben malbami od stejného autora( Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice).
V kněžišti jsou na stěnách velké obrazy od it. malíře 16. stol. G.Romanina: Navštívení Panny Marie a Klanění tří králů.
Kazatelna pochází z období gotiky, z 1. poloviny 15. století (jen spodní část, stříška byla zhotovena1707, malby a zábradlí r. 1847)
Náhrobek Tycho de Brahe se nachází po pravé straně chóru.
V závěru pravé ( i v levé) boční lodi je gotické sedile s konzolami ve tvaru hlav krále a královny. Z r. 1410.
Gotická cínová křtitelnice je z r. 1414 (jen spodní část, víko je z roku 1849) je nejstarší v ČR.
Lavice v kostele jsou barokní z r. 1680.
Na klenbě jsou barevné plastiky, od O. Mosta ( kostel sv. Jakuba, Toskánský palác).
Varhany z r. 1673 jsou nejstarší v ČR, byly zhotoveny v Kolíně n.Rýnem. Nyní po celkové rekonstrukci.
Křížová cesta – 14 obrazů od Františka Čermáka z r. 1854.
Barokní reliéf rodiny Kristovy z r. 1718 od připisovaný F.M. Brokoffovi je na stěně, vedle severní věže.
V levé boční lodi je pseudogotický oltář sv. Lukáše ( patrona malířů) z r. 1852, dílo E. Veselého, F. Linna a malíře J. Hellicha. Nad oltářem je pozdně gotický baldachýn od Matěje Rejska z r. 1493.
V polovině pravé lodi je oltář Křtu Páně. Je to renesanční práce z přelomu 16. a 17. století s pozdně gotickými reliéfy, vytvořenými kolem roku 1520, od neznámého umělce.
Obraz P. Marie Pasovské (Rynecké) z r. 1410 který je připisován Mistru týnského Ukřižování je na oltáři sv. Václava.
V závěru severní boční lodi je oltář a monumentální krucifix – Kalvárie, se sochami Bolestné P. Marie a sv. Jana z husitské doby, z první pol. 15. století. Autorem je Mistr týnského Ukřižování, stejně tak i sedící Madony – Madona týnská – z r. 1420. Součástí bývaly i proudy krve, tryskající zpod rukou Ukřižovaného a ostatky vložené do Kristovy hlavy.
Umělecky nejvýznamnější je reliéf Kristova utrpení z roku 1390, v tympanonu bočního portálu (z Týnské uličky). Reliéfy představují výjevy z utrpení Kristova.