Muzeum Karlova mostu, otevřeno r. 2007.

Muzeum Karlova mostu sídlí v budově kláštera řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Je věnováno Karlově a Juditině mostu.
První kamenný most přes Vltavu v Praze, byl pojmenován na počest manželky krále Vladislava, královny Judity. Byl postaven r. 1172 a byl prvním kamenným mostem v Českých zemích.

Juditin most byl nižší než nynější Karlův most a stál trochu severněji. Juditin most byl nahrazen po povodních novým Karlovým mostem v době Karla IV.

Juditin most začínal na Starém městě v místech kostela sv. Františka, pod nímž se našla původní dlážděná cesta, směřující skrz Klementinum na dnešní Mariánské náměstí; a končil na Malé Straně ve stejných místech jako nyní most Karlův.

Před vstupem do Muzea je plošina se sochou Karla IV., vytvořena v r. 1848 k 500-tému výročí založení Univerzity Karlovy. Během této přestavby byl odstraněn před gotickou Staroměstskou mosteckou věží mýtný dům a bylo překlenuto rameno řeky Vltavy pod klášterem řádu Křížovníků.

Po pravé straně za vstupem do muzea je vchod do rekonstruovaného zbytku starého gotického kostela sv. Františka, na jehož základu byl až r. 1689 postaven zcela nový barokní kostel.

V podzemí jsou umělé krápníky, na způsob italské grotty, a odhalené zbytky původní cesty na Juditin most.

Kostel sv. Františka

patřil a patří řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Tento jediný český řád založila žena – sv. Anežka, jako špitální bratrstvo r.1237.

Z jeho řad vzešlo mnoho pražských arcibiskupů a jeho posláním byla mimo špitální činnosti i péče o Juditin most. (1252 – 1342). Ke kostelu patří přiléhající klášter, nyní pronajímaný ( obchody, firmy.., Muzeum Karlova mostu).

Kostel sv. Františka byl postaven na místě a částečně i na základech kostela gotického. Pověřený stavitel Jean-Baptiste Mathey byl zřejmě ovlivněn stavbou římských kostelů S. Maria dei Miracoli a S. Maria Monte Santo z Piazza del Popolo.

Je to centrální stavba, která má oltář na sever. Průčelím stojí na Křížovnickém náměstí. Kopule je oválná, na jejím tamburu jsou dvojice jónských sloupů, které se střídají s okny. Kopule je zakončena lucernou s makovicí a křížem.

Kostel sv. Salvátora

vznikl na místě na místě středověkého kláštera Dominikánů, kostela sv. Klimenta a kaple sv. Bartoloměje.

Jezuité začali se stavbou kostela 1578, stavba byla rozšířena a vysvěcena r. 1602. Architekt Carlo Lurago pracoval na stavbě v letech 1640 – 1660.
Po zrušení řádu Jezuitů připadl kostel Arcibiskupskému semináři. Od r. 1994 je farním kostelem pro pražskou akademickou farnost.

Kostel sv. Salvátora je pseudobazilika s příčnou lodí a osmibokou kopulí.
Průčelí kostela stojí naproti Karlovu mostu.

Portikus ve formě triumfálního oblouku ukončuje kamenné zábradlí se sochami svatých: Kliment, Augustin, Řehoř Veliký, Ambrož, Jeroným a Basil Veliký.

Nad portikem je další štít se sochami: uprostřed socha Krista Spasitele, po stranách jsou 4 evangelisté- Matouš, Marek Lukáš a Jan. V nice socha P. Marie, na okrajích štítu jezuitští svatí Ignác z Loyoly a Fr. Xaverský (vpravo). Všechny sochy jsou dílem J. J. Bendla.

Nad kostelem je barokní osmiboká kopule a dvě věže.

Viniční sloup se sochou sv. Václava

barokní socha J.J. Bendla stojí na nároží Křižovnického náměstí a Křižovnické ulice u kostela sv. Františka. Sloup je ovinutý vinnou révou a obilnými snopy, zakončen korintskou hlavicí. Na sloupu stojí socha sv. Václava, ochránce vinařů, v brnění.