Nová radnice na Mariánském náměstí, je komplex postavený podle projektu O. Polívky v r. 1911, jako vedlejší magistrální budova ke Staroměstské radnici. Stojí na místě středověkého kostela Panny Marie na Louži, který tu stál od 13. století až do roku 1791, kdy byl zbořen. Po požáru r. 1945 se Nová radnice stala sídlem primátora i zastupitelstva hl.m. Prahy. Na průčelí jsou alegorické reliéfy a nad nimi skupiny Revize a Účetnictví od S. Suchardy a skupina Skromnost, Ušlechtilost, Síla a  Vytrvalost od J. Mařatky. Na nárožích jsou plastiky Železný muž a Rabbi Löw od L. Šalouna.

Městská knihovna byla postaven r. 1930 dle projektu F. Roitha. Pamětí deska na průčelí připomíná Vincence Kramáře. Na balkoně je šestice alegorických plastik od L. Kofránka z r. 1928. Ve vestibulu je plastika Touha od V. Amorta, bronzové mříže jsou od K. Štipla a vitráže od J. Sejpka. Prostory Městské knihovny ve  2. patře jsou Galerie hl.m. Prahy a východní křídlo patří rezidenci pražského primátora.

Národní knihovna ČR – traktKlementina, je ze začátku 18. století. Byl postaven dle F.M. Kaňky, autorem  štítu je K.I. Dientzenhofer, sochy sv. Ignáce dílna M.B. Brauna. Štuková výzdoba  –  F.X. Lederer v r. 1785. Alegorie věd a umění –  Otto Gutfreund.

Trautmannsdorfský palác (č. 159), vrcholně barokní styl z r. 1729 (G. Santini), má zajímavý portál (asymetricky včleněný).

Kašna Starého města – Terezka. Do výklenku Clam – Gallasova paláce byla r. 1812 umístěna nejpopulárnější kašna.  Měla symbolizovat Vltavu. Její tvůrce je sochař Václav Prachner. Nikdo ji nepojmenoval jinak, než Terezka.

Clam – Gallasův palác patří k nejcenějším objektům pražské palácové architektury. Barokní palác je zbudován na zdivu starší goticko – renesanční  palácové stavby. Tento dům U Panny Marie na Louži patřil moravskému markraběti Janu Jindřichovi, bratru Karla IV. Dům již  přestavěný patřil Vilému Vchynskému (Kinský), který byl zavražděn v Chebu, spolu s Albrechtem z Valdštejna 25. února 1634. Tento palác propadl konfiskaci a získal jej Matyáš Gallas. V letech 1713 – 1729 vytvořil architekt Jan Fischer z Erlachu palác, který se stal vrcholným dílem pražské barokní architektury. Dominantou paláce je západní průčelí, se dvěma mohutnými portály, zdobenými čtyřmi dvojicemi Braunových Atlantů. Do zdi prvního dvora byla zasazena kašna s Braunovým Tritónem (Při povodni přikázal Zeus svému bratru Poseidónovi, aby přestal čeřit moře svou trojzubou vidlicí a zavolal svého syna Tritona, aby zatroubil na obrovskou lasturu. Vody začaly ustupovat, řeky vstoupily do svých řečišť a moře dostalo opět břehy). Hlavní schodiště, označované za nejkrásnější palácové schodiště v Praze, ztvárnil M. Braun se svojí dílnou. Strop schodiště je zdoben freskou zobrazující triumf Apollónův nad démony tmy (Corlone). V sále piana nobile nad vstupním průjezdem se konaly plesy a koncerty, vystoupili zde m.j. W.A. Mozart i L. W. Beethoven. V letech 1812 – 1828 zde působilo i palácové divadlo.


V Seminářské ulicí je dům U Černé hvězdy a dům U Zlaté studny. Jeho barokní fasáda je zdobena štukovými reliéfy sv. Václava, Jana Nepomuckého, Rocha, Šebestiána, Ignáce, Františka Xaverského a Rozálie. Většinou jsou to ochránci před morovými ranami.

Dům U Modré štiky, tam chodíval Václav IV. se svým kouzelníkem Žitem, do starobylého šenku. V tomto domě zřídil Viktor Ponrepo první pražský biograf r.1907. Pan Ponrepo, vlastním jménem Dismas  Šlambor byl tak přejmenován Pražany podle zvolání před představením BON REPOS – pěknou pohodu!

Dům U Zlatého hada v Karlově ulici má renesanční fasádu. V tomto domě prodával v Praze poprvé kávu Armén Damajanus roku 1714.

Dům U Kamenné mořské panny má krásné domovní znamení.

V domě U Francouzské koruny (č. 188) bydlel astronom Johannes Kepler a napsal tu některá svá díla. Průchodem je možné projít na Anenské náměstí.

Ve vedlejším paláci Colloredo – Mansfeldském bývala stavovská šermírna, zrušená až v roce 1914.

Anenské náměstí – Divadlo Na zábradlí.
Za domem – směrem k Vltavě je krásný rokokový palác Pachtů z Rájova.

Dominantou Anenského náměstí je klášter Dominikánů u sv. Anny. Uprostřed náměstí je kašna, za klášterem stojí ukryt kostel sv. Anny a sv. Vavřince.

Ulicí Řetězovou projdeme kolem paláce pánů z Kunštátu, který býval hlavním sídlem Jiřího z Poděbrad, když zastával funkci zemského správce.


V  Řetězové ulici je dům „ U Tří divých“, kde byl počátkem 20. století zřízen lokál Montmartre, navštěvovaný V. Burianem, J. Haškem, a E. Bassem. Vystupoval zde Kabaret Červená sedma..

Kostel sv. Jiljí, s klášterem Dominikánů. Znak Dominikánů  – pes s hořící pochodní v tlamě – je umístěn na jižním chrámovém portálu v ulici ZLATÉ (velký zážitek ulicí Zlatou projít až na Annenské náměst!!). Původní kostelík, připomínaný již v roku 1238, byl ve čtrnáctém století goticky přestavěn. Roku 1626 získal kostel řád Dominikánů a přistavěl k němu klášter. Kostel si zvnějšku zachoval gotický vzhled, zevnitř byl zbarokizován. Fresky vytvořil V.V. Rainer. Prostřední nástropní freska představuje obranu církve před útoky bludů, postranní život sv. Tomáše a sv. Dominika.