Celetná ulice

Celetná ulice
Celetná ulice od Prašné brány
U černé Matky Boží
U černé Matky Boží
Menhartovský palác
Menhartovský palác
palác Hrzánů z Harasova
Palác Hrzánů z Harasova

Po vybudování Juditina a posléze Karlova mostu se stala Celetná ulice nejdůležitější obchodní tepnou Starého města. Nahradila tak Dlouhou ulici, která byla do té doby obchodní spojnicí z Hradu přes vltavský brod  směrem do Kutné Hory. Celetnou ulici vybudovali původně kupci a řemeslníci. Brzy se stala ulicí měšťanů, královských úředníků a vysoké aristokracie. Také proto, že zde měl král  v Královodvorské ulici své domy. Celetná bývala také svědkem slavnostních průvodů, začínala zde tzv. Královská cesta, která spojovala Králův dvůr s Pražským hradem. Název ulice Celetná je odvozen od calt – pletených housek, které tu vyráběli pekaři.

Za Prašnou branou po pravé straně je Pachtovský palác, č. 585, barokně přestavěný K.I. Dientzenhoferem. Na jeho fasádě jsou štuková poprsí císařovny Marie Terezie a Františka Lotrinského.

Naproti v místě bývalého dvora českých královen je palác Mincovny č. 587. Mince se zde razily v letech 1539 – 1784. Stříbro se vozilo z Kutné Hory, vše bylo pod dohledem krále z blízkého Králova dvora.. Z původní stavby se zachoval barokní portál s figurami kutnohorských horníků, což svědčí o jejím původním účelu. Nyní je soudní budovou. V 19. století zde sídlilo pražské vojenské velitelství. Roku 1848 tu došlo ke srážce s vojáky knížete Windischgrätze. Náhodný výstřel do oken domu tehdy zabil jeho ženu, kněžnu Windischgrätzovou.

Na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu je významné dílo kubistické architektury dům U Černé Matky Boží od J. Gočára z r. 1912. Název domu je odvozen od barokní sochy Matky Boží ze 17. století, přenesené na průčelí  z původního domu.

Na protější straně je dům U Zlatého anděla č. 588, který býval prominentním hotelem.

V domě č. 589  V Templu je jádro kostelíka Obrácení sv. Pavla. Kostelík zde stával ve13. století a patřil Templářskému řádu. Domem prochází ulička Templová do ulice Štupartské.

Vedlejší dům č. 590 U Čtyř sloupů připomíná, že zde žil a roku 1848  zemřel filozof a matematik Bernard Bolzano.

Dům č. 592 má v průčelí krásnou Madonu z r. 1730, z dílny A. Brauna. Je to půvabná plastika, plná rokokové smyslnosti.

V č.593 U Červeného orla byla kavárna U Suchých, středisko českých vlastenců. Byla navštěvována J.K. Tylem a K.H. Máchou.

Menhartovský palác č.595 má raně barokní průčelí se dvěma bosovanými portály. V nádvoří je dřevěná socha se lvem z pol. 18. století a kopie alegorické postavy Trpělivosti z Kuksu od M. Brauna. Dům byl navržen V.V.Kaňkou. Pod vedením F. Hegera byla provedena klasicistní přestavba. Dnes je tu restaurace U Pavouka a divadlo V Celetné.

Dům U Supa č. 563 vyhořel r. 1945. Po rekonstrukci zde byl zřízen restaurant.

Buquoyský dům č. 562 patří k domům, které sahají k Ovocnému trhu a patří Pražské univerzitě.

Millessimovský palác č. 597 byl postaven s použitím zdiva gotického domu ze 14. století, z něhož jsou v barokním paláci cihlové štíty, gotický portál a okna. Nad portálem je znak rodu.

Vedle paláce je dům U Českého lva č. 598 s vinárnou částečně umístěnou v gotickém sklepení.

Nejcennější stavbou v Celetné ulici je palác Hrzánů z Harasova č. 558, postavený r. 1710 architektem   G.B. Alliprandim. Jeho barokní průčelí je zdobeno plastikami z dílny F.M. Brokoffa. Od r. 1723 patřil hr. Kinským. Nově opraven byl r. 1994 a byla zde zřízena prodejní pasáž do ulice Kamzíkové.

Dům U Bílého páva č. 557 má hezkou fasádu a jeho znamení pochází z doby rokoka.

V domě U Černého slunce č. 556 žila pěvkyně Josefína Hambacherová, která se provdala za hudebníka F.X. Duška.

V původním gotickém domě U Tří mečů č. 554 žil syn Petra Parléře, Jan Parléř, který dům vyženil s vdovou po Rotlevovi, kterému patřilo Karolinum a další domy a pozemky v jeho okolí. Budova byla koncem 17. století barokně přestavěna a klasicistně v 19. století. Ze středověku se zachovala část sklepení.

Při ústí do Staroměstského náměstí je Sixtův dům č. 553. Úprava domu je vrcholně barokní, z tohoto období jsou i sochy od M. Brauna na atice domu.

Pod Týnským kostelem je Týnská fara, dům č. 601, z doby kolem r. 1365, přestavěná v 18. století. Má gotické štíty a refektář se štukovou a malířskou výzdobou.

Dům č. 602 U Tří králů je gotický z 2. pol. 14. století, se střešními štíty a gotickým krovem, fasáda byla upravena kolem r. 1760.