Směrem od Václavského náměstí je ve Štěpánské ulici průchozí dům Merkur s pasáží č. 622 od E. Rosenberga (1938). V pasáži je zachován pozdně gotický portál někdejšího domu U Hřebčických, který tu stál již r. 1381. Dům Finančního ředitelství hl.m. Prahy č. 619 je od S. Vacka (1939), č. 613 je dům bývalé pojišťovny od L. Kysely (1929). Na druhé straně ulice je č. 645, dům Halbichův (1928), postavený podle plánu J. Havlíčka a J. Polívky a dům č. 650 od J. Vančury. Na nároží ulice Žitné a Štěpánské je budova Chemoprojektu č. 567, postavená r. 1949 podle projektu arch. B. Kozáka. Naproti na druhém nároží je činžovní dům č. 610, funkcionalistická stavba z r. 1939 od arch. V. Obrtela a Z. Hözela. Na fasádě je pamětní deska, která připomíná, že se zde narodil malíř František Ženíšek.

Farní kostel sv. Štěpána založil r.1351 císař Karel IV., jako farní svatyni horního Nového Města. V době barokní byly přistavěny dvě kaple na severní a na jižní straně kostela. V 19. století byly provedeny v kostele pseudogotické úpravy. Gotický interiér je obohacen renesanční varhanní kruchtou z roku 1612. Na hlavním oltáři, vytvořeném S. Krausem je obraz sv. Štěpána a Nejsvětější Trojice od M. Ziimprechta. Na pravé straně kostela na pilíři je oltář s obrazem sv. Rozálie od K. Škréty, oltář sv. Barbory (s palmou) s obrazem J. Knödela z roku 1880. V Jižní kapli je oltář s Zimperlichtovými malbami a sochami od J. Bendla. Po levé straně kostela je oltář Křtu Páně s obrazem K. Škréty z r. 1649, oltář sv. Anny s obrazem J. Schweiwla z r. 1880 a oltářík sv. Jana Nepomuckého s malbou od J.J. Heinsche. Pozoruhodný je obraz Panny Marie Svatoštěpánské na oltáři nalevo od vchodu z r 1472, dále kamenná gotická kazatelna z 1. poloviny 15. století a zbytky nástěnných gotických maleb z konce 14. století, v jižní lodi, představující výjevy ze života Panny Marie.

V okolí kostela byl morový hřbitov, na jeho místě stojí zvonice s vysokou věží, vedle zvonice je bývalá farní škola, původně gotický objekt, přestavěný renesančně a klasicistně, nyní Mateřská škola.

Vedle kostela, v ulici Štěpánské, stojí budova Základní Svatoštěpánské školy, vedle ní na rohu ulice Žitné barokní objekt bývalé fary kostela. Za kostelem stojí rotunda sv. Longina (Štěpána) z 12. století. Rotunda tvoří jednu z astronomických zajímavostí Prahy. Její spojnice s rotundou sv. Kříže na Starém městě, s Malostranskou mosteckou věží a s chrámem sv. Víta ukazuje azimut letního a zimního slunovratu, platný pro 11. a 12. století. Tomu odpovídalo i zasvěcení koncových bodů: sv. Štěpán se slaví 26. prosince (kolem zimního slunovratu) a sv. Vít 15. června (kolem letního slunovratu).

Ulice Na Rybníčku a v Tůních naznačují, že zde bývaly bohaté zásoby podzemní vody. Rozkládala se zde osada Rybníček, odkud byl od roku 1348 veden nejstarší pražský vodovod. Voda tekla samospádem na níže položený Koňský a Dobytčí trh.