Budova Státního pedagogického nakladatelství v Ostrovní ulici vznikla na přelomu 19. a 20. století podle návrhu arch. A. Dryáka.

Osada zvaná Opatovice byla založena r. 1115 kladrubskými Benediktýny. Zde měl jejich opat svůj dvorec. Tato místa si i nyní uchovala svůj starobylý ráz. Ulice jsou křivolaké, málo výstavné. Osada Jircháře(Opatovice) se jmenovala podle jirchářů a koželuhů, kteří zde sídlili.

Kostelík sv. Michala v Jirchářích, v Opatovické ulici. Na románských základech byl ve 13. století postaven gotický kostel sv. Michala. Kdysi ho obklopoval hřbitov. Roku 1511 vznikla nová klenba hlavní lodi a roku 1717 byly postaveny průčelní věže. Roku 1787 byl kostel zrušen, ale o dva roky později byl již využíván německými Luterány.Nyní slouží evangelíkům augsburské víry.

Významné domy v Opatovické ulici jsou č. 154 (A. Dryák a J. Mayer z 30. let 20. století ) a č. 158 – dům opatů, s původním, barokním portálem z r. 1719. Nad portálem je znak opatů benediktýnského kláštera sv. Jana pod Skalou.

V Křemencové ulici stojí starý právovarečný dům Na Křemenci, známý jako pivovar U Fleků. Pivo se zde vařilo již v roku 1456, prokazatelně r. 1499. Název U Fleků je podle majitele pivovaru, který vlastnil pivovar z r. 1762. Restaurace je upravena v romantickém stylu, vyzdobena malbami největším českým malířem Láďou Novákem (měřil 2 metry) jenž si honorář vybral v pivu. Naproti je budova SPŠ chemické z roku 1894 (kdysi reálné gymnázium).

Kostel sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici. (Sv. Vojtěch – patron jirchářů akoželuhů.) Kostel stojí na místě bývalého hřbitova. Původně gotický, byl barokně upraven r. 1695 a r. 1745. V roku 1877 ho pseudogoticky upravil arch. J. Pecold a B. Baroch. Po levé straně dvoulodí je přistavená barokní kaple sv. Kříže z r. 1693. Nad kruchtou je odkryta goticko – renesanční freska, představující Madonu, beránka, apoštoly a české patrony. Na hlavním pseudogotickém oltáři je obraz sv. Vojtěcha od P. Maixnera s plastikami E. Veselého, z roku 1875. Vedlejší oltář z r. 1717v boční lodi je ozdoben pozdně gotickou dřevěnou sochou Panny Marie Zderazské z konce 15. století. Cínová křtitelnice je z roku 1493, varhany jsou z roku 1877. Výzdoba oken presbytáře je ze 3O. let 20. století, je to dílo VŠUP v Praze, podle návrhu K. Hübla. Na faře kostela je pamětní a koncertní síň Josefa Bohumila Foerstera, který prožil dětství v domě č. 201. Na svatovojtěšském kůru byl v letech 1882 – 1888 varhaníkem. Ještě před ním zde hrával A. Dvořák, jako neznámý violista Prozatímního divadla.

Kolem domu č. 182 U Tří kosů zabočíme do ulice Pštrossovy, nazvané podle pokrokového starosty Františka Václava Pštrosse, za jehož úřadování se na radnici používala čeština (1861 – 1863).V ulici jsou klasicistně upravení domy s gotickými základy (č. 192 – 195), za nimi je ulice V jirchářích, dříve Smraďařská, podle řemesla, které se zde provozovalo. První jircháře povolal Karel IV. z Kalábrie, proto se zde tehdy říkalo v Kalabrii. V této části Nového Města zůstaly jen dva panské domy ve Voršilské ulici. Klasicistní Schwarzenberský palác (č.130 – Schwarzenberkové převzali objekt r. 1845 od Vratislavů z Mitrovic) a Valterův palác ve Voršilské ulici (č.140). Novobarokní Valterův palác postavil r.1892 Bedřich Ohmann pro podnikatele Matyáše Valteru. Průčelí vyzdobil C. Klouček. Od roku 1929 slouží jako papežská nunciatura, sídlo vatikánských vyslanců. Zvláštností jsou elektrická svítidla, umístěná zde již r. 1894 firmou Františka Křižíka.

Kostel svatého Vojtěcha

Kostel sv. Vojtěcha stojí v Podzderazí, v osadě jirchářů, smraďařů.., jak se říkalo lidem, kteří se zabývali činěním kůží.. První informace o kostele jsou z roku 1318, kdy byl kostel součástí samostatné osady, vně pražského středověkého opevnění.

Boční, levá loď je původní stavba kostela. Tento původní kostelík byl rozšířen roku 1348 o nynější hlavní loď. Od roku 1414 do r. 1620 zde byl husitský kněz (kostel zůstal zachován). Roku 1671, 1695 a 1745 byl kostel barokně upraven. Byly postaveny sloupy, galerie, sakristie, byla přistavena boční kaple (zasvěcena sv. Kříži – r. 1693). Ve 2. polovině 19. století byl kostel pseudogoticky upraven.

Hlavní oltář : vlevo se stává biskupem, uprostřed sv. Vojtěch káže, vpravo je sv. Vojtěch zavražděn (zavražděn snad pádlem, atribut sv. Vojtěcha je pádlo)

Klenba kostela, gotické svorníky mají znaky jirchářů ) jelínek, škrabky..)

Boční oltáře na pravé straně – barokní sousoší Piety a polosochy sv. Václava a sv. Antonína. Sousední oltář je s obrazem sv. Anny (Redlemayer).

V levé boční lodi, v původní čísti kostela je novogotický oltář z r. 1875 se sochou P.M. Zderazské ze 14. století. K této soše Panny Marie se utíkaly ženy, které potřebovaly jakoukoli pomoc. Marianská úcta..

V kapli sv. Kříže je sousoší Kalvárie.

V kostele sv. Vojtěcha sídlí Kongregace kněží Mariánů. Je to řád Neposkvrněného početí Panny Marie, který má nyní 600 členů v 16 zemích světa. V Praze je nyní 12 členů této kongregace. Jejich úkoly jsou:

• Následovat pokoru P. Marie
• Pomáhat duším v očistci
• Konat apoštolskou činnost

Pozn.: I. biskup pražský byl Dětmar r. 973, II. biskup pražský sv. Vojtěch