Na jižní straně Maltézského náměstí stojí barokní Nosticův palác, v němž sídlí Ministerstvo kultury. Je posunut směrem k Čertovce, kam se táhly i jeho zahrady. Vystavěl jej r. 1670 F. Carratti. Sochy na antice jsou kopie soch M.J. Brokofa, z 18. století, kdy bylo také upraveno hlavní průčelí. Rokokový portál a empirové balkónky u oken druhého patra byly připojeny dodatečně.

Interiéry jsou malované kolem roku 1765 Václavem Ambrožem. V paláci byla proslulá obrazárna a Nostická knihovna. Majitelem paláce byl na sklonku 18. století nejvyšší purkrabí František Antonín Nostic – Rienek. Jako knihovník u něho sloužil F.M. Pelcl, učitelem jeho čtyř synů byl jazykovědec a zakladatel české lingvistiky abé Josef Dobrovský (1753 – 1829). F.A. Nostic byl zanícený pro vědu a umění. Dal postavit Stavovské divadlo, v jeho paláci se scházeli přední učenci a z jejich schůzek vznikla Královská společnost nauk – pozdější Akademie věd.

V Nosticově zahradě stojí Dobrovského domek (bývalá koželužna), kam se nastěhoval, během své nemoci, vychovatel synů F.A. Nostice, Josef Dobrovský. Pamětní desky a busty kolem domu sdělují, že tu žil historik Prahy Zdeněk Wirth (1878 – 1961), Jan Werich (1905 – 1980) a Vladimír Holan. Před domem je také Dobrovského pomník, dílo Tomáše Seidana.

V ulici Nosticově je bývalá Nosticova jízdárna, bydlel zde historik Martin Pelcl i Josef Dobrovský. Nyní je zde tělocvična, majetek FTVS, spolu s nájemními domy.

V části za Nosticovým palácem, směrem na jih bývala ves Nebovidy., se dvěma ženskými kláštery, s farním kostelem Máří Magdalény, na jehož místě stávala četnická kasárna (konec Karmelitské ulice).

Osady Nebovidy a Újezd lemovaly cestu, kudy se jezdilo z Prahy přes Cheb do Německa. Na konci Újezda stávala od roku 1360 (po stavbě Hladové zdi – Karel IV.) Nová brána újezdská. Byla zbourána až roku 1896. (Stará brána újezdská stávala hned za Malostranským náměstím – otakarovské opevnění). V Hellichově ulici stojí bývalý kostel sv. Vavřince, dnes dům 396/16. Byl to farní kostel obce Nebovidy, zrušený roku 1784. V gotické chrámové lodi byly nalezeny fresky z doby Karla IV.

Na rohu ulice Říční a Všehrdovy spatříme kostel sv. Jana Křtitele, zvaný podle blízké prádelny „ Na prádle“.

Na rozhraní ulice Karmelitské a Újezda stojí Michnův palác, později zbrojnice, Sokol, Muzeum tělesné výchovy a sportu, FTVS. Michnovský palác, původně letohrad je známý jako Tyršův dům. Pavel Michna dosáhl roku 1627 vrcholu své kariéry: byl povýšen do stavu hrabat Svaté říše římské. Vedle Valdštejna a Lichtenštejna byl nejbohatším šlechticem v Čechách.

Dům na Újezdě získal jako konfiskát po hraběti J.M. Thurnovi, proslulému podněcovateli stavovských bouří a jednoho z hlavních vůdců stavovského odboje. Hrabě Thurn odešel po bitvě na Bílé Hoře do zahraničí a v emigraci zemřel. Michnové dům na Újezdě koupili a zvelebovali, až se stal palácem. Patřily k němui vinice na Petříně a velká zahrada, která sahala až za Čertovku. Roku 1767 koupil palác stát a zřídil zde zbrojnici. Dělaly se tu všechny střelné zbraně od malých pistolí až do největších kanónů. Po vzniku Československé republiky se roku 1921 z paláce odstěhovali vojáci a koupila jej Česká obec sokolská. Rekonstrukce paláce byla velmi nákladná, z Michnova paláce se stal Tyršův dům.

Kampa

Kampa patří k nejkrásnějším částem Prahy. Je v centru města, oblévána Vltavou a Čertovkou, jejím centrem je přírodní park. O Kampě se hovoří jako o ostrovu, ale po regulačních úpravách roku 1915 se stala poloostrovem obtékaným Čertovkou (rameno Vltavy, původně zvané Strouha, od roku 1585 Rožmberská, a od roku 1892 Čertovka, bylo vytvořeno ve 12. století, jako náhon na mlýny). Kromě několika mlýnů bylo toto území až do 16. století pusté. Potom se tu usadili řemeslníci, kteří měli za povinnost pečovat o Karlův most. Pod oblouky mostu si postavili dílny a v jejich blízkosti vzniklo náměstíčko.Trhy na hrnčířské zboží se tu konaly již od 16. století. Schodiště z Kampy na most bylo vystavěné r. 1844 podle plánu architekta Josefa Krannera na místě dřevěného schodiště z roku 1785. Dále byly zahrady, které patřily palácům, stojícím na břehu malostranském za Čertovkou (Nosticova, Michnova…).

Po levé straně Kampy u Vltavy stojí budova Sovových mlýnů a malý domek převozníka. Sovovy mlýny patřily mlynáři Václavu Sovovi, později v 19. století známé rodině Odkolků. Mlynářem se tu učil i český skladatel Josef Mysliveček, pozdější il Divino Boemo. V prvním patře s výhledem na Karlům most i Národní divadlo, v jediné místnosti s velkými kachlovými kamny a klavírním křídlem tu žil Rudolf Firkušný, světoznámý klavírní virtuos.

Z mlýnů nad Čertovkou se dochovaly dva: Dřevěné kolo na spodní vodu je vidět u mlýna Huť(směrem na jih, k ulici Všehrdově ). V tomto mlýně zemřel právník Viktorín Kornel ze Všehrd, tvůrce českého právnického názvosloví. Druhým je mlýn Velkopřevorský (Štěpánovský).

Kolem Velkopřevorského mlýna vstoupíme na Velkopřevorské náměstí.

Barokní Velkopřevorský palác postavil maltézský velkopřevor Gundaker Poppo z Dietrichšteina, stavitelem byl Bartolomeo Scotti z roku 1727(485/4). Rozlehlá čtyřkřídlová jednopatrová budova s nádherným průčelím se sochami od Matyáše Brauna má zahradu , ve které stojí jeden ze dvou platanů na Kampě (Druhý platan stojí po boku domku Dobrovského). Tento mohutný platan stojí ve velkopřevorské zahradě, hned za zdí (Lennonova zeď) a je z nich ten starší. Uvnitř paláce jsou flámské tapiserie a kapitolní síň s podobiznami velkopřevorů.

Hned za můstkem přes Čertovku stojí palác Mettychů z Čečova(490/ 1), z roku 1585, s renesanční fasádou a portálem ve stylu nizozemského manýrismu. K paláci patří i vedlejší dům U Velkého Goliáše a malého Davida, v němž se narodil roku 1859 hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster.

Dále následuje palác Buquoyský (486/2), jehož projektanty byli Giovanni Santini a Ferdinand Maxmilián Kaňka. Přestavěl jej pro sebe ze dvou dřívějších valdštejnských domů r. 1738 hrabě F.M. Hrzán z Harasova. Vnitřní úprava je z roku 1896 od architekta Josefa Schulze. Nyní velvyslanectví Francie.

Od Velkopřevorského mlýna pokračujeme ulicí Hroznovou, nazvanou podle nárožního domu U Zlatého hroznu (499), renesanční stavby z roku 1600. Na začátku Hroznové ulice stojí dům Jiřího Trnky (500). Roku 1764 jej postavil architekt Matyáš Hummel. Přestavěn r. 1843, potom hercem Pavlem Švandou roku 1869 (z té doby jsou sochy na balkoně). Jiří Trnka, tvůrce loutkových a kreslených filmů (1912- 1969) jej zrekonstruoval roku 1960 do dnešní podoby.

Lichtensteinský palác(506/4).

Kaisersteinský (Lichtensteinský) palác je jediný v Praze postavený přímo u Vltavy, po vzoru benátských paláců. Postaven Alliprandim, o čemž svědčí mohutný portál, příbuzný portálu paláce Lobkowiczkého z Vlašské ulice.V 18. století byl jeho majitelem František Antonín hrabě Libštejnský z Kolovrat, spoluzakladatel Národního muzea, v polovině 19. století patřil palác mlynáři ze sousedních mlýnů Odkolkovi, který celý objekt přestavěl. Mlynář Odkolek odkoupil i okolní pozemky a stal se tak v 19. století skoro výhradním majitelem Kampy. Za německé okupace v paláci sídlila krajská organisace NSDAP.

Němci zbourali zdi, jež oddělovaly jednotlivé zahrady paláců na Kampě a tím byl vytvořen velký současný park.

V současné době je palác majetkem Vlády ČR.