Ves Nebovidy stála směrem na jih od opevnění komendy Maltézských rytířů na Malé Straně. U hlavní cesty, nyní Karmelitská ulice, byl kostelík sv. Vavřince. Obec Nebovidy patří k nejstarším obcím na levém břehu řeky Vltavy. Eliška Přemyslovna darovala opevněný klášter u kostela sv. Vavřince r. 1313 Dominikánkám, zvaným Magdalenitky, které zde postavily r. 1326 gotický kostelík sv. Máří Magdalény. R. 1604 se sem stěhují Dominikáni z kláštera sv. Anežky na Františku, který byl v nevyhovujícím stavu. Do Anežského kláštera byli Dominikáni přesunuti r. 1556 z Klementina, po příchodu Jezuitů do Prahy. V Klementinu sídlili Dominikáni od r. 1239. (úplně původně od r. 1225 na Poříčí u dnes již zaniklého kostela sv. Klimenta). Dominikáni – řád bratří kazatelů, založil sv. Dominik r. 1215, jako řád žebravý, na základě řehole sv. Augustina. Mezi nejznámější Dominikány patřili významní středověcí učenci: Albertus Magnus a Tomáš Akvinský a nyní – Dominik Duka. V 8O.- tých letech 17. století probíhá na Malé Straně výstavba nového konventu Dominikánů s vysokou ohradní zdí. Na stavbě se podílel i Kryštof Dientzenhofer. R. 1709 byl zde vysvěcen kostel sv. Máří Magdalény, stavitel Francesco Caratti. V r. 1784 byl kostel sv. Máří Magdalény i klášter zrušen Josefem II., r. 1790 byla budova kostela klasicistně upravena, věže byly sneseny. Dominikáni přesídlili ke kostelu sv. Jiljí na Staré Město, kde sídlí dodnes. V 19. století byla ve zrušeném kostele pošta, jediná v Praze, později špitál a četnická kasárna. Po r. 1948 Státní ústřední archiv, nyní Muzeum české hudby. Klášter Dominikánů po zrušení Josefem II. byl přestavěn na byty, v 18. století zde byly sklady a kanceláře Zbraslavské rafinerie cukru, ve 20. století tiskárna. R. 2006, po rozsáhlé rekonstrukci, byl v prostorách kláštera Dominikánů na Malé straně otevřen holel Mandarin Oriental.