Roku 973 byl při Bazilice sv. Jiří založen klášter Benediktýnek. Založila jej sestra knížete Boleslava II. (972 – 999) Mlada. Přivezla od papeže z Říma i povolení ke zřízení biskupství v Čechách. Ve svatojiřském klášteře byly vychovávány dcery ze šlechtických rodin a abytyšemi tu byly příslušnice panovnického rodu. Pěstovaly se tu vědy i umění. Císař Karel IV. rozhodl na důkaz úcty k tomuto klášteru, že svatojiřské abatyše budou spolu s pražským arcibiskupem korunovat české královny.

Klášter tvoří dva jednopatrové objekty kolem dvou nádvoří. Součástí komplexu je křížová chodba, v níž se zachovaly částečně původní pozdně renesanční a raně barokní klenby. První ambit má ornamentální štukovou výzdobu.

Z východního křídla se vstupuje do jediné zachované části původního románského objektu z 12. století, do klášterní kaple sv. Anny. Byla rozšířena ve 14. století v gotickém slohu a v r. 1675 prošla barokní přestavbou. Je zde gotický náhrobek abatyše Kunhuty(+ 1321) a ve skleněné rakvi jsou uloženy ostatky abatyše Mlady (+ 994), zakladatelky kláštera. Je zde také reliéf Panny Marie, Přemysla Otakara I. a abatyše Anežky, z r. 1220 v pozdně románském slohu.

SBÍRKA UMĚNÍ 19. stol. v Čechách

Sbírka je rozdělena do devíti oddílů, je zde vystaveno 350 obrazů a 54 soch. Zachycují časové období od roku 1790 do roku 1919. Jsou zde také umístěny ukázky skla, porcelánu, stříbra, mobiliáře a oděvy.

Začátkem 19. století byla založena Akademie výtvarných umění v Praze.V této době se rozvíjel klasicismus a realismus a existovala silná provázanost umění v Čechách s uměním německým a hlavně francouzským. V Německu a ve Francii studovalo množství českých výtvarníků.

Adolf Kosárek, Jaroslav Čermák, Bedřich Havránek, Antonín Chittusi, Antonín Mánes, Hugo Ullik malovali hlavně krajiny; Vojtěch Bartoněk, Jakub Schikaneder pražské ulice; Viktor Barvitius, Antonín Machek historická díla a portréty; Emanuel Liška náboženské a mystické malby; Alfons Mucha ilustroval knihy, vytvářel plakáty, šperky, navrhoval známky a bankovky; Josef Navrátil nástěnné malby; Karel Purkyně zátiší; Max Švabinský byl zejména vynikajicí grafik; František Ženíšek patří do generace Národního divadla.