Jelení příkop s potokem Brusnicí chrání Pražský hrad ze severu. Na jižním svahu Jeleního příkopu byly ve středověku vinice. Jinak sloužil Jelení příkop jako smetiště.

Prašný most

Přes hluboký příkop na severní straně Pražského hradu, který sloužil jako přirozené opevnění, byl postaven r. 1534 Prašný most. Most byl krytý, aby se na něj neprášilo.. a končil před hradní branou, odkud pokračoval most zvedací. Za císaře Rudolfa II. byla na spodní straně mostu přistavěna dřevěná chodba pro jeho osobní potřebu, a most se stal dvoupatrovým.
Za Marie Terezie byl nahrazen dnešním náspem.

U Prašného mostu stojí socha F. Stupecké Krakonoš, pod sochou níže je památník účastníků Pražského povstání od Otto Rothmayera.

V Jelením příkopě, na Pražském Hradu, se od doby Rudolfa II. až do poloviny 19. století chovala vysoká zvěř. Poslední jeleny vystříleli francouzští vojáci při obléhání Prahy v letech 1841 – 1842.
Při výstavbě serpentiny Chotkovy ulice, r. 1832 byl Jelení příkop zmenšen o svoji východní část. V době od roku 1948 byl v Jelením příkopu postaven kryt pro vysoké státní představitele a zakázán přístup do celého prostoru. Po r. 1989 byly cesty příkopem obnoveny, Jelení příkop se stal přístupným pro veřejnost.
R. 2002 byl proražen tunel mezi horním a dolním Jelením příkopem do valu Prašného mostu. Projekt tunelu vypracoval architekt Josef Pleskot.

Tunelem projdeme do horní části Jeleního příkopu. Pod Arcibiskupským palácem je v Jelením příkopu nově zrekonstruovaný bývalý Kryt prezidenta Emila Háchy. Nyní krytá venkovní galerie. U bývalého domku medvědáře (medvědy dostal T.G. Masaryk darem) stojí socha Ponocný z dílny F. Úprky. Byla zhotovena jako dar pro T.G. Masaryka. Poblíž je umělá jeskyně se studánkou. Nad sochou je Masarykova vyhlídka od arch. Plečnika, nyní obnovená zásluhou paní Lívie Klausové. Je ve tvaru bastionu, uprostřed stojí starobylá lípa. Úžasné posezení s pohledem na Pražský Hrad.

Ve spodní části Jeleního příkopu je Nová oranžerie, postavená podle projektu Evy Jiřičné. Moderní stavba z r.1999 je postavená na původní oranžerii z doby Rudolfa II. Fíkovna je ve spodní části příkopu, pochází z doby Rudolfa II. Stojí pod Letohrádkem královny Anny. Stavbu r. 1570 ji vybudoval Ulriko Aostallis. Nyní jsou zde opět vysázeny fíkovníky.

Od fíkovníků dolů Jelením příkopem vede dřevěná lávka pro pěší, přístupná pro veřejnost od dubna do září.