Žižkov
Vítkov. Původní název kopce Žižkov je Vítkova hora. Pochází od majitele zdejších vinic – Vítka z Hory. Kopec se klenul nad silnicí vedoucí do Kutné Hory (v době Karla IV.).
Žižkov byl do roku 1875 součástí Královských Vinohrad. V době rozdělení měl dnešní Žižkov 354 domů. V roku 1898 byl Žižkov povýšen na město a v r. 1922 se město stalo součástí Prahy. Nová zástavba Žižkova vznikala na Ohradě.
Národní Památník. Na vrcholu hory Vítkov byl v letech 1929 – 1932 postaven architektem Janem Zázvorkou Národní památník, postavený na počest československých legií, které svým vystoupením přispěly k uznání samostatného československého státu v r. 1918.
Památník je postaven na vrchu Vítkově v místech, kde Jan Žižka porazil 14. července 1420 jízdní přesilu křižáků.
Národní Památník byl z doby legionářské změněn v Gottwaldovo mauzoleum, po roku 2000 jej spravuje Historické muzeum Národního muzea v Praze. Ve Slavnostní síni se pořádají společenské akce, včetně vojenských a sportovních, v dalších prostorách výstavy, přístupná je kavárna s občerstvením.
Jezdecká socha Jana Žižky. Před Památníkem stojí jezdecká socha Jana Žižky od Břetislava Kafky. Pomník byl odlitý z bronzu v r. 1946, osazený na místo v r. 1950. Je největší jezdeckou sochou na světě. Samotná jezdecká socha je vysoká 9 m a její váha je 16,5 tun (s podstavcem). V blízkosti Památníku je Vojenský historický ústav s muzeem.
Žižkovský vysílač. Nejvyšší pražskou stavbou je televizní vysílač v Mahlerových sadech, postavený v r. 1992. Autory návrhu jsou architekt Václav Aulický a statik Jiří Kozák. Roku 2012 byla provedena její rozsáhlá rekonstrukce. Věž je znovu otevřená veřejnosti, ve výšce je i bar a bistro.
Všeobecný penzijní ústav, byl postaven roku 1934 architekty Josefem Havlíčkem a Karlem Honzíkem. Tato funkcionalistická budova představovala v té době naprostý unikát. První výšková stavba v Praze, vybavená sofistikovanými technologiemi. Tato stavba měla zahájit radikální přestavbu Žižkova (plány první republiky).
Ústřední telekomunikační budova. Na Olšanské třídě stojí dominantní telekomunikační budova. Tento komplex s trojkřídlou věží byl postaven r. 1976 podle projektu Fr. Cubra, Fr. Štráchala, Z. Pokorného, Josefa Hrubého a Václava Oulíka.
Kostel sv. Prokopa. Pseudogotický trojlodní kostel na Sladkovském náměstí je zasvěcen sv. Prokopovi. Byl postaven r. 1903 dle plánů Josefa Mockera a F. Mikše. Na hlavním portálu je reliéf J. Pekárka., v interiéru je např. Škrétův obraz sv. Václava, který byl dříve v klášteře Na Slovanech.
Kostel a klášter sv. Anny se rozkládá na nároží ulic Ostromečská, Jeseniova a Tovačovská. Postaven byl v roku 1912 podle projektu architekta Eduarda Sochora. Trojlodní stavba s emporami má prvky beuronské secese (kostel sv. Gabriela, Emauzy). Vnitřní prostor lodi je zdoben bohatou malířskou výzdobu, převážně dekorativního charakteru. Kostel sv. Anny představuje stavbu období pozdní secese, s řadou již nových, geometrických rysů.
