Dobře chráněné místo na soutoku Berounky s Vltavou si zvolili Keltové  jako  oppidium, později tu nechal vybudovat Přemysl Otakar II. lovecký hrádek (1268).  

 V roku 1292 zde založil  jeho syn Václav II. cisterciácký klášter a v něm pohřebiště českých králů. Název Zbraslavského kláštera Aula Regia ( Královská síň) ukazuje na jeho důležitost. Povolán byl i cisterciácký opat Konrád z kláštera v Sedlci na Kutnohorsku. První mniši našli přístřeší v areálu bývalého  královského dvorce a začali budovat klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Kostel nyní již neexistuje, jeho délka byla 100 metrů a šířka 30 metrů.

Na čestném místě uprostřed tehdy dostavěného kostela byly uložené ostatky krále Václava II. Naplňovala se tak idea o tom, že se chór zbraslavského kostela stane přemyslovskou nekropolí, podobně jako Saint – Denis pro kapetovské krále Francie. Dále zde byli pohřbeni Václav III., Eliška Přemyslovna i Václav IV.

Během husitských válek byl objekt zničen.

Královská Zbraslav byla obnovena až v době barokní, v r. 1739  novostavbou prelatury, konventu a kostela sv. Jakuba.  Spolu s Břevnovem je Zbraslav nejvýznamnější pražskou, vrcholně barokní církevní  stavbou. Obě stojí na okraji Prahy v krásném prostředí.

V r. 1785 byl klášter zrušen a vznikla zde první rafinérie cukru v Čechách.

Ve druhé polovině 19. století byl areál přeměněn na zámek, zásadní rekonstrukci provedl až Cyril Bartoň z Dobenína r. 1926, který zámek posléze r. 1940  zapůjčil Národní galerii. Sbírky asijského umění  zde byly umístěny až do r. 2009.

Nyní je objekt zámku v soukromých rukou, není přístupný.

Klášterní konvent je od Giovani Santiniho, hlavní sál je s freskami V. V. Reinera(1728).

Kostel sv. Jakuba. Raně gotický byl r. 1654 přestavěn.

Fresky V.V. Reinera (1728) a F.X. Palka.

Nad Zbraslaví je kopec Havlín se hřbitovním kostelíkem sv. Havla.

Dříve se zde nalézalo hradiště ( snad kněžny Kazi?).

Kostel sv. Havla vznikl ve 12. století, ve 14. století přibylo kněžiště.

V r. 1660 byl kostel barokně upraven, byla přistavena příční loď.

Věž v západním průčelí je zdaleka viditelná.

Ve svahu je vyhlídkový altánek Karla IV.

Podle pověsti se zde zastavil Karel IV. při svém návratu z Francie do Čech.

Vladislav Vančura,  žil v Uranové ulici č. 177.  Dům  je dílo Jaromíra Krejcara.

Před vilou stojí od r. 1959 Vančurův pomník od Karla Lidického.

Ottova vila ( Žitavská ul. ,č. 500) a další vily na Zbraslavi  svědčí o oblíbeném

a vyhledávaném místě na okraji Prahy.

Zbraslav byla připojena r. 1974 ku Praze.