Trojská kotlina, je  údolí řeky Vltavy a jejích svahů na severním okraji Prahy, od Holešovic po Podbabu a Podhoří, ohraničené  Holešovicemi, Bubenčí ( přední Ovenec), Trojou ( zadní Ovenec) a Bohnicemi. V minulosti zde byly převážně pole, sady, vinice a zahrady. Koncem 17. století nechává budovat Václav Vojtěch ze Šternberka  v Zadním Ovenci (Troja) zámek, později zvaný Troja.

Průmysl

Průmysl vstupuje do Trojské kotliny ve 30.- tých letech 19. století. U Císařského mlýna v Bubenči vzniká papírna, ve čtyřicátých letech Královskou oborou projíždí železničí  trať do Drážďan přes Kralupy (1845) a  na jižní straně Buštěhradská dráha (1867). V trojské části kotliny vznikají v průběhu první poloviny 20. století jedinečné zahradní vily. Vznikají zde i zahrádkařské kolonie, zahrady a letní byty pro chudší vrstvy obyvatelstva Prahy.

Zoologická zahrada

Zoologická zahrada v Troji byla otevřena r.1931, na pozemcích, které daroval státu Alois Svoboda r. 1922. (A.S. daroval  pozemky i pro botanickou zahradu). Zoologická zahrada se stále rozšiřuje, budují se nové objekty pro nová zvířata.

Místo u řeky Vltavy, vybrané pro ZOO v Troji, nabízí nejrůznější prostředí, vlhké louky i původní suché stepní prostory.

Botanická zahrada v Troji

Projekt botanické zahrady v Troji  začal být uskutečňován až roku 1992, kdy se zahrada otevřela veřejnosti. Po jejím dalším rozšíření, vytvoření nových objektů – japonská zahrada, vinice sv. Kláry, tropický skleník Fata Morgana a dalších;  je nejlépe se vydat do BZ.  

Naučnou stezkou od komunikace do Bohnic a klesat až k přírodní památce Havránka, do Troje.

Trojský zámek

V zemědělské a vinařské obci – v Západním Ovenci ( nyní Troja) si nechal postavit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka letní sídlo. Stavba ve stylu římské vily  s francouzskou  zahradou,  na jižních svazích Prahy,  byla postavena roku 1685, dle projektu architekta J.B. Matheyho. Převládajícím antickým námětem v celém zámku je Trojská válka a odtud pramení i název zámku a celé oblasti. Zámecká zahrada je zdobená převážně  barokními dekorativními vázami, v horní části jsou  dvě skaliskové fontány. Zámecká zahrada pokračovala původně dále  směrem na západ, na území dnešní Zoologické zahrady a přecházela zde ve štěpnici a užitkovou zahradu. Hlavní vchod do areálu zámku je jižní brána.  Cesta přes  francouzskou zahradu  je projektována v přímé osena věže katedrály sv. Víta na Hradě. Zámek měl sloužit, dle představ hraběte Šternberka, jako odpočinkové a osvěžující místo pro loveckou společnost z Císařské a Královské obory ( Stromovka). Vstup do zámku byl původně  přímo do Velkého sálu impozantním barokním schodištěm. Barokní schodiště obrácené směrem do zahrady je ozdobeno plastikami sochařů Hermannových, které znázorňují vítězný boj antických bohů a bohyní  s Titány; konkrétně svržení Gigantů do Tartaru. Motiv svržení Gigantů do propasti  symbolicky znázorňuje porážku Reformace v Čechách. Na vnějším parapetu jsou alegorie světadílů a živlů i denní doby. Mezi další vlastníky zámku patřila i císařovna Marie Terezie a kníže Windischgrätz.  Poslední majitel statkář Alois Svoboda daroval zámek spolu s pozemky Československé republice ( vznik ZOO).

V současné době je v Trojském zámku stálá expozice českého umění. Zámek je spravován Galerií hl.m. Prahy.

Interiér zámku je zdoben nástropními a nástěnnými malbami. Jejich autoři jsou F. a G. Marchetti, C. Tencallo a A. a I. Godynové.

Ve Velkém sále jsou fresky oslavující  Habsburskou dynastii. A. a I. Godinové z Anverp zde během šesti let vytvořili  naprosto unikátní výzdobu. První z dvojice iluzivních malovaných tapisérií představuje Rudolfa Habsburského – prvního císaře z rodu( 1282). Na protější stěně je císař Leopold I., jedoucí na voze, za ním je průvod i s tureckými zajatci. V dalších prostorách  jsou veduty z čínské krajiny, Dianin sál, sál Heperidek, krásně zdobené jsou i dlouhé chodby po stranách Velkého  sálu. Zařízení zámku je vypůjčené, nic se nedochovalo. Zámeckou kapli zdobí fresky Povýšení  Kříže, Velikonočních pašijí a postavy čtyř evangelistů. Černá Madona je ze 17. století. Její menší replika je na domě v Celetné ulici. 

K Trojskému zámku patřil  i pivovar, mlýn, statek, vinice a hospodářská stavení.

Na vinici sv. Kláry je kaple sv. Kláry, zasvěcená této světici a věnována Šternberkově manželce Kláře z Malzanu. Autorem je J.B. Mathey. Kaple sv. Kláry byla součástí Trojského zámku, se zámkem byla spojena schodištěm.

Panský pivovar v Troji (č.4). Pivovar byl postaven současně se zámkem, později přestavován a upravován.

Trojský mlýn (č.5). Trojský mlýn je starší než zámecký areál. Po r. 1845 byl přestavěn na sýpku a přestal sloužit původnímu účelu. Mlýn má mohutný krov s vikýřem,  přítok vody do mlýna je zasypaný, mlýnský kola jsou zrušená..

Panský statek (č.7). Statek v ulici pod Havránkou, v sousedství osady Rybáře, patřil k základnímu hospodářskému zázemí trojského panství. Obytná budova vznikla současně se zámkem, koncem 17. století. V současné době je statek nevyužívaný a zchátralý.

Kovárna (č.25 a okolní domy). Panská kovárna vznikla po vybudování zámku, koncem 17. století. Celá skupina domů si až doposud udržela historický ráz.