Slavné pražské vily Bubeneč
Oblast Bubenče byla částí „Za hradbami“, kde se stavěly letohrádky, zahrady a usedlosti.
Na počátku 20. století chtěl významný arch. Jan Koula prosadit stavbu nové Královské cesty ze Starého Města, z Pařížské ulice přes nový most přes Vltavu, dále Letnou do Vorlíčkovy ulice a ulicí pod Kaštany do Stromovky.
Tento plán měl mnoho příznivců, kteří si byli jisti, že tato koncepce zvítězí a tak si začali v oblasti Bubenče stavět své vlastní vily.
Železnice, která byla v té době v okolí postavena již slibovala, že jejich záměr bude vítězným..
Nestalo se tak.
Zajímavé vily začínají v ulici Na Špejcharu.
Neuhauserova vila
Nyní Izraelská ambasáda je dílo Miroslava Stöhra ze začátku 20. století.
Majitel byl ředitel továrny na keramické obkladačky, vila je obložena bílou keramikou.
Wilfertova vila .
Výtvarník Karel Wilfert si nechal svoji vilu s ateliérem v podkroví postavit r. 1905, dle plánů architekta Josefa Zasche. Je to mohutný rodinný dům, postavený do tvaru písmene L, stojící u „otoče“.
Na fasádě je reliéf slunečních hodin, jejichž autorem je původní majitel a výtvarník K. Wilfert.
Ulice U Vorlíku č. 3
Stavitel vily je Bedřich Bendlmayer, odstoupil od secese k střídmějšímu stylu. Autorem výzdoby na vile je Vratislav Mayer.
Ulice Suchardova č. 4
Vila právníka Jana Náhlovského, arch. Dušan Jurkovič, lidové motivy, výrazné barvy, dřevo. Romantický rodinný dům z r. 1908. Pod vysokým štítem je schodišťová hala.
Ulice Slavíčkova č. 7
Maškova vila. Výrazný dekor, barvy, štuk, členitá vila, malíř a architekt Karel Vítězslav Mašek si ji sám pro sebe navrhl a postavil. Stavitel Bohumil Waigant, jeho bratr Antonín je autorem plastických reliéfů. R. 1901.
Sochař Luděk Wurzl je autorem Madony.
Ulice Slavíčkova č. 15
Suchardova první vila je z roku 1896. Nese novorenesanční prvky. Boční štít připomíná českou pozdní renesanci.
Malba opata Božetěcha (z doby krále Vratislava I.) v černém benediktinském rouchu je na fasádě – podle kartonu M. Alše. Opat Božetěch – byl umělec, malíř, sochař v 11. století. Působil v Sázavském klášteře. Vložil při mši na hlavu krále korunu (biskup tento úkon opomenul) a dostal trest: vyřezat kříž i s Ukřižovaným a tento kříž donést do Říma. Božetěch se tohoto úkolu zhostil..
Stavitel vily je F. Schlafer, arch. Jan Koula.
Ulice Slavíčkova č. 17
Vila arch. Jana Kouly je romantická stavba z r. 1895 se sedlovou střechou a s vyřezávanými lomenicemi. Malby na domě jsou dílem J. Kouly. Socha poustevníka sv. Ivana je od S. Suchardy.
Ulice Pelléova
Pelléova vila je novorenesanční stavba z r. 1890, autorem je arch. Rudolf Koukol.
Pod římsou jsou lunety s plastickou výzdobou. Naproti, na rohu Pelléovy a Slavíčkovy ulice stojí vila od stejného architekta, ve kterém bydlela neteř paní Pelléové – Zdenka Braunerová.
Francouzský generál M. Pellé byl hlavním velitelem Československé armády za první republiky.
Od r. 2001 je zde Nadace Milady a Jiřího Anderlových.
Ulice Na Zátorce č. 3
Krausova (právník) vila. Dekorativní vila z r. 1907, stavitel Matěj Blecha, arch. Emil Králíček, s polygonální věží na nároží se zimní zahradou.
Výzdoba Ant. Waigant.
Velká okna s příčlováním v horní části. Pod okny jsou barevná pole.
Styl geometrická secese, v interiéru je velká hala.
Dnes redakce časopisu Elle.
Ulice Na Zátorce č. 10
Vila JUDr. Wostrého s mansardovou střechou, autor Adolf Foehr.
Ulice U Vorlíků č. 13
Sedlákova vila, autor Antonín Pfeiffer.
Ulice U Vorlíků č. 15
Vila ing. Jana Köhlera z r. 1910, prvky novorenesanční + lidový ráz.
Stavitel Fr. Novotný.
Ulice U Vorlíků č. 17
Heritesova vila, arch. Jaroslav Hlaváček.
Ulice Pod kaštany č. 18( dříve Císařská)
Sieburgerova vila z r. 1909. Hugo Sieburger byl císařským radou, majitelem firmy Heinrich Röhrs – továrna na nábytek.
Stavitel Quido Bělský, arch. Bohumil Hübschmann.
Ulice Pod Kaštany č. 19
Vila Bianca, architekt Jan Kotěra realizoval přestavbu původní usedlosti, pro rodinu Otty Bondyho.
Po I. svět. válce provedena pro rodinu Petschků přestavba dle arch. Maxe Spielmanna.
Po II. svět válce přešla vila do majetku státu (Čínské velvyslanectví).
Nyní po rekonstrukci nájemní dům, plastiky od Jana Štursy.
Socha Karla Bendla od S. Suchardy.
Ulice Pelléova, V sadech 1
Lanova vila, byla první zahradní vilou v Bubenči ( spodní část Pelléovy ulice se nazývala Starý Bubeneč). Druhá vila byla Lipmanova.
Vilu postavil kolem roku 1870 podnikatel Adalbert Lanna ve stylu novorenesance. A. Lanna stavěl spolu se svými společníky (s Janem Schebkem a Moritzem Gröbem) v 19. století železniční tratě v českých zemích.
Vila je dílem Ignáce Ullmana a jeho švagra Antonína Barvitia.
Stavba ve tvaru L s vyhlídkovou věží je postavena podle italského vzoru (Palladius) s velkou zahradou.
Vila přešla r. 1948 do majetku státu, nyní je ve správě AV České republiky.
Další slavné vily jsou v Ulici Na Zátorce, V Tišině č.2, 3, 4, 6, 10, 12.
Vila Otto Petschka (rezidence velvyslanectví USA) – Zikmunda Wintra č.3
Rezidence rodiny Petschků. Dům orientovaný do zahrady postavil Arch. Max Spielman.
Ruská ambasáda – Pod kaštany 1, č.p.19
Byla postavena na konci 20.let dvacátého století, dle projektu Maxe Spielmana ve stylu franc. baroka. Byla součástí několika vil bankéře Petschka.
Čínská ambasáda – Pélleova 18
Ulice Štursová – domy režisérů Krejči a Sequense
Ulice Na Marně – Strnadova vila, architekt Josef Gočár