Pražský Semmering

PRAŽSKÝ SEMMERING, je jediná pražská „horská dráha“. Je postavená podle horské dráhy Semmering v Rakousku – mezi Vídní a Štýrským Hradcem. Železniční trať vede z Hlavního nádráží na Smíchov, do Jinonic a dále do Hostivic. Zahájila provoz pro osobní i nákladní dopravu r. 1872. Byla vybudována pro společnost Buštěhradská dráha, sloužila k dopravě dřeva z Lánských lesů a k dopravě uhlí z Kladna. Trať je dlouhá asi 20 km.

Cesta po železnici stoupá ze Smíchova ke dvěma Hlubočepským kamenným viaduktům, nad údolím Dalejského potoka; kolem vrchů Děvín a Žvahov. Dále stanicí Cibulka do stanice Zličín. První jihovýchodní viadukt má sedm oblouků a měří 115 metrů, druhý severozápadní má pět klenutých oblouků a délku 92 metrů. Vyhlídkovou cestou sledujeme kostel sv. Gabriela s klášterem na Smíchově, Strahovský stadion, Prokopské údolí a v dálce mohutnou stavbu Nemocnice Motol.

Kostel sv. Gabriela s klášterem na Smíchově, spolu s kaplí Sacre Coeur byl postaven začátkem XX. století kongregací Benediktínů, beuronskou větví. Nové umění – Beuronskou školu – založili koncem 19. století bratři Wolterovi v opatství Beuron v jihozápadním Německu. Mniši a sestry vytváří umělecké dílo jako kolektivní práci. Nikoli jako dílo jedince. Dávají přednost inspiraci minulostí, historickými styly. Starověkým Římem, i egyptským uměním. Důležité byly barvy i symbolika čísel. Mužská větev Benediktýnů – beuronů se usadila koncem 19. století v klášteře v Emauzích, ženská větev Benediktýnek na Smíchově. V kostele na Smíchově v interiéru jsou hlavními postavami Kristus, Panna Marie a archanděl Gabriel. Výzdoba byla dokončena až v r. 1917. V r. 1919 byly sestry nuceny opustit klášter na Smíchově, odešly do Rakouska. Klášter byl převeden na Ministerstvo pošt a telegrafů. Společnost na záchranu beuronského umění založená v r. 2000 se zabývá popularizací tohoto umění a záchranou jeho památek. V Praze je umění beuronů zastoupené kromě kláštera na Smíchově ještě v Emauzích a kostele sv. Rodiny v Řepích.

Strahovský stadion. Původní stadion na místě byl dřevěný, autorem projektu architekt Alois Dryák. První Všesokolský slet se zde uskutečnil v r. 1926, další v r. 1932. Po roku 1948 to byly spartakiády – 1955, 1960, 1965 atd., až do roku 1985. V roku 1975 byl stadion upraven do nynější podoby. Nyní chátrá, je zde pouze několik ploch pro fotbalisty.

Prokopské údolí je chráněná oblast o rozměrech 100 ha, Hlubočepy. Butovické hradiště zde bylo už ve 3 tis. př.n.l., řivnáčská kultura, do 10. století slovanské hradiště. Podobná slovanská hradiště na území Prahy jsou Zámka, Nad Podhořím, Divoká Šárka. Přírodní rezervace Prokopské údolí zahrnuje krasová území s mnoha geologickými profily a ekosystémy.

Svatý Prokop je jedním z patronů českých zemí. Narodil se v Chotouni r. 970, stal se knězem a s knížetem Oldřichem založil Sázavský klášter, kde se stal opatem. Kostelík sv. Prokopa vybudovaný nad Prokopským údolím r. 1711 knížetem Adamem Schwarzenberkem, byl později ohrožen blízkou těžbou a zbořen r. 1966. Svatého Prokopa dnes připomíná velký dřevěný kříž na Dalejské skále.

Naučné stezky vedou Prokopským údolím i údolím Dalejského potoka.

Nemocnice Motol byla otevřena v r. 1943, v současné době je to největší nemocnice v ČR.