Holešovice, Stromovka
Holešovice
Vesnice Holešovice je poprvé uvedena r. 1228, v souvislosti s Bohumilem z Holešovic. Druhou původní osadou, jsou Bubny, ležící u břehu Vltavy. V 19. století po postavení mostu přes Vltavu ( nyní Štefánikův) se Holešovice rozrostly, získaly hlavně průmyslový charakter, došlo ke spojení osad. Nové stavby – Výroba železničních vagonů, ústřední jatka, nádraží, přístav, Výstaviště a další.
Na nábřeží kpt. Jaroše vznikl komplex úřadů, dílo arch. J. Röslera z r. 1929, ozdobené alegoriemi průmyslu a řemesel od J. Mařatky a reliéfy A. Pokorného.
Elektrické podniky hl.m. Prahy, Bubny, administrativní palác, vedle kostela sv. Antonína, byl postaven dle návrhu arch. Adolfa Benše a Josefa Kříže. Budova postavená r. 1935. Funkcionalistický objekt- železobetonový skelet, plochá střech, pásová okna .. .
Veletržní palác, dokončený r. 1928. Na pozemcích blízko starého Výstaviště, měl být postaven nový obchodní palác, pro prezentaci českých firem. Architekti Oldřich Tyl a Josef Fuchs postavili funkcionalistickou impozantní stavbu. Dva ústřední výstavní prostory měli plochu 24 m2. Vysoká dvorana byla určena pro výstavu těžké techniky. Od roku 1951 sloužil palác jako administrativní budova pro podniky zahraničního obchodu, v přízemí byla prodejna Tuzexu. Roku 1974 palác vyhořel a o 4 roky později byl přidělen Národní galerii.
Holešovický pivovar. V ulici U Průhonu je komplex bývalého Holešovického pivovaru
Planetárium – v místech, kde stával statek Obory bylo otevřeno r. 1960 Planetárium, podle projektu arch. J. Fragnera. Toto zařízení slouží k osvětě astronomie. První návrh na zřízení pražského Planetária je již z r. 1926.
Ničivé povodně r. 2002 způsobily ve Stromovce velké školy. Rozloha Stromovky je nyní 95 ha.
Komplex obchodní společnosti Merkuria z r. 1971 , projekt V. Růžičky, E. Růžičkové a V. Klimeše, Argentinská ulice je moderní architekturou.
Komplex Classic 7 , ulice U Parního mlýna, Jankovcová. Rekonstrukce původních sto let starých budov mlýnice, parních mlýnů, byla realizována r. 2012, architekty CMC architects.
Kostel sv. Antonína. Na Strossmayerově náměstí stojí novogotický kostel sv. Antonína, vybudovaný r. 1914 podle projektu Františka Mikše. Je to trojlodní kostel s pětibokým kněžištěm, křížovou klenbou a dvojicí průčelních věží. Sochy Antonína Paduánského i Cyrila a Metoděje jsou od sochaře Štěpána Zálesáka, sochy sv. Václava a sv. Ludmily jsou od sochaře Františka Přítele.
Výstaviště Holešovice
Celý areál vznikl pro Zemskou výstavu r. 1891, na východní ploše Královské obory, tvořené převážně polnostmi. Po roku 1928 (vznikl výstavní areál v Brně) význam výstaviště v Praze upadal. Nyní se zde opět pořádají výstavy, veletrhy, koncerty, kongresy a semináře. Za vstupní branou od arch. Wiehla (nyní upravenou) stojí dvě budovy od arch. Wiehla a Bělského: po levé straně je to budova, která nyní patří Akademii výtvarných umění. Její výzdobu tvoří poprsí 18 českých umělců, lunety a plastiky. Na pravé straně je budova Lapidária, která dříve sloužila pro obchodní a živnostenskou komoru. Lapidárium (lapis – kámen), je sbírka kamenných soch a fragmentů. Expozice Lapidária obsahuje 718 exponátů. Bylo otevřeno r. 1993, po rekonstrukci budovy. Budovy vrátnice a policejní služebny stojí po obou stranách vchodu.
Průmyslový palác – 1890 (arch. Bedřich Münzberger). Byl vyzdoben nejvýznamnějšími umělci své doby – J. Strachovským, F. Hergesellem,B. Procházkou, J. Sylvalterem, M. Alšem a dalšími..Střední část paláce je nesena osmi nosníky. Želená věž s točitými schody se vypíná do výše 51 metrů. Železnou konstrukci paláce postavila pod vedením F. mostárna. Palác byl v 50. tých letech upraven pro sjezdy KSČ, ve stylu sorely (arch. Pavel Smetana). Z Výstaviště se stal Park kultury a oddechu Julia Fučíka.
Maroldovo panoráma – pavilon s panoramatem bitvy u Lipan, z r. 1434, malíře Luďka Marolda. Je to jediný pozůstatek z Národopisné výstavy z r. 1898. Na vnitřních stěnách budovy je namalován obraz bitvy u Lipan. Obraz má výšku 11 m a délku 95 m. Obraz byl původně umístěn v secesním pavilónu, který byl posléze zbourán a pro obraz bitvy u Lipan byl postaven pavilon navržený arch. Janem Koulou. K 500. výročí bitvy v r. 1934 si mohli návštěvníci prohlédnout panorama bitvy v novém pavilonu. Poslední rekonstrukce obrazu proběhla po povodních r. 2002.
Křižíkova fontána – první světelná fontána na světě byla instalována v Londýně, roku 1885. Křižíkova fontána z r. 1891se od těchto fontán lišila vyšší intenzitou světla a použitím obloukových lamp se zrcadly. Obnovená fontána (po roku 1989) je na stejném místě jako fontána původní. Program fontány řídí počítač.
V areálu vznikla Sportovní hala, Plavecký bazén. Po r. 1989 mnohé na Výstavišti vzniklo a mnohé zaniklo..
Stromovka
Královskou oboru v Bubenči, zvaná Stromovka, založil král Přemysl Otakar II. roku 1261, byla užívána k lovu a k různým společenským událostem. Byl zde postaven Lovecký zámeček obehnaný zdmi. Ferdinand Habsburský v 50. – tých letech 16. století nechal vyhloubit rybník, vysázel nové dřeviny; vznikly štěpnice, bažantice a myslivna. Část území s letohrádkem byla obehnána zdí, sloužila k pobytu panovnického dvora. Císař Rudolf II. nechal r. 1593 přestavět Letohrádek, pro zásobování rybníka byla prokopána, pod Letnou, štola, obora byla rozšířena západním směrem. Roku 1689 byl uprostřed rybníka navezen malý ostrůvek na kterém byla postavena besídka s mostkem. Začátkem 19. století, r. 1804, byla Obora zásluhou místodržícího hraběte Chotka zpřístupněna veřejnosti. Královská obora se mění ve veřejný park a stává se oblíbeným výletní místem. Roku 1890 byla východní část Obory zabrána pro Výstaviště Zemské jubilejní výstavy. Po povodních r. 2002 byl celý vodohospodářský systém ve Stromovce vyčištěn, čtyři rybníky byly odbahněny a opraveny. Roku 2016 byly zbudovány dva nové rybníky: Slunečnice s ostrovem a rybník Srpeček s dřevěnými moly, jehož vody obklopují dubový pahorek. Oba na části bývalého Rudolfova rybníka. Rozloha Stromovky dnes činí 95 ha.
Místodržící letohrádek
Z terasy letohrádku se otvírá nádherný pohled na Trojskou kotlinu, na severní panorama Prahy.., nechal ho postavit, jako lovecký hrádek, král Vladislav Jagellonský a Rudolf II. jej nechal renesančně přestavět. Dnešní vzhled je z r. 1811, dle A.F. Palliardiho, ve stylu anglické novogotiky. O sochařskou výzdobu se zasloužili I.M. Platzer a J. Kranner, o výzdobu interiérů J. Navrátil. Název je odvozen podle účelu stavby: v 19. století pařil místodržitelům krále, kteří zastupovali krále v jeho nepřítomnosti. (Místodržící hrabě Jan Rudolf Chotek). Patří k němu původně hospodářské, dnes obytné přístavby. Na terase letohrádku jsou sluneční hodiny na rokokovém podstavci, k němu je pevně připojen glóbus z českého červeného mramoru.
Zahradnictví u Místodržícího letohrádku – původně pěstební zázemí obory. Hlavní skleník je registrovanou kulturní památkou. Pseudogotická brána.
Starý bubenečský hřbitov – opuštěný hřbitov leží v západním sousedství zahradnictví. Vznikl v první polovině 19. století, kdy nahradil hřbitov u kostela sv. Gotharda.
Hájenka v Královské oboře – Přízemní stavení stojí pod Gothardskou branou, kterou se vstupuje do Obory ze starého Bubenče.
Kostel sv. Gotharda – kostel je z 13. století, postavený v obci Přední Ovenec (Bubeneč). Jeho současná barokní podoba je z roku 1801 (arch. Matěj Šmaha).
Hospoda Na slamníku – byla vyhlášená slavnostmi krejčích, zvanými slamníky, které se pořádaly o velikonocích. Patří mezi nejstarší hostince v Praze.
Šlechtova restaurace – zámeček byl postaven r. 1691 pro Kryštofa Vratislava z Mitrovic. Autor stavby byl J.B. Mathey.
Roku 1791 byl objekt upraven v restauraci stavitelem F.A. Hergetem a r. 1865 jej do novogotické podoby přestavěl architekt Bernhard Grueber. Roku 1979 stavba vyhořela a nyní probíhá rekonstrukce.
Rudolfova štola – odvádí vodu z Vltavy, přirozeným spádem, od předmostí Štefánikova mostu do rybníků ve Stromovce. Štola je vysekána ve skále o délce 1102 m a výšce 220 cm. Dílo vzniklo za císaře Rudolfa II., r. 1593, za vydatné pomoci zajatců z tureckých válek.
Zdymadlo Troja – Podbaba. Od r. 1902 je mezi Podbabou a Trojou plavební kanál, který začíná mezi Stromovkou a Císařským ostrovem, a končí v Podbabě. Délka kanálu je 2870 m, šířka 20 – 45 m. Na opačné straně Císařského ostrova se za jezem dochovalo říční koryto s přirozeným spádem hladiny, Trojská peřej. Při pravém břehu je dráha pro vodní slalom.
Cyklistická lávka, nová stavba zřícené lávky byly dokončena r. 2021. Lávka vedoucí z Trojského ostrova za Stromovkou do Troje a dále k ZOO a Botanické zahradě, pro pěší a cyklisty.
