
Bohnice a okolí - Praha8
Bohnice
Obec, je uváděna též jako Bojmice. Své jméno odvozuje od kanovníka vyšehradské kapituly Johana, zvaného Boemus.
Skalnatá návrší, v okolí Bohnic, hradiště Zámky a Nad Podhořím, byla osídlována Slovany v 5. a 6. století. Na konci 9. století vzrůstá význam hradiště Pražského Hradu; a menší hradiště v okolí Prahy zanikají.
Nejvyšším bodem Bohnic je Velká skála (313 m).
Ve středověku kolem Bohnic vedla důležitá severní obchodní cesta z Prahy do Drážďan.
Kostel sv. Petra a Pavla je čtvrtým křesťanským kostelem v Čechách.
Pergamenová listina (autentika) byla nalezena pod oltářem r. 1790. Tato autentika je nejstarší listinou Archivu hl.m. Prahy a stojí v ní, že r. 1158 byl tento kostel vysvěcen za přítomnosti krále Vladislava II. a jeho manželky Judity.
Byla to původně jednoduchá románská stavba, s názvem kostel sv. Petra a r. 1805 barokně přestavěna.
Hlavní oltář je z roku 1905. Oltářní obraz Petra a Pavla je od J. Berglera.
Mezi sochami sv. Šebestiána a sv. Rocha jsou práce manželů Kotrbových z r. 1946.
Pravý vedlejší oltář je barokní se soškou P. Marie Oettingské.
Levý vedlejší oltář je mensa z původního oltáře kostela. Bývá používán jako Boží hrob. Stříbrné tepané reliéfy se symboly evangelistů jsou od manželů Kotrbových z r. 1946.
Cínová křtitelnice z roku 1735 je dílo J. Funda.
Kazatelna je z r. 1805.
Křížová cesta a zarámované výňatky z nejznámějších epištol sv. Pavla, na zdech kostela, jsou od Vilmy Kotrbové z r. 1946.
Od roku 2000 byly v kostele provedeny rekonstrukční práce, včetně opravy varhan a osazení nových zvonů.

Statek Vraných (1571) patří do seznamu nemovitých kulturních památek.
U brány je obytná budova ( barokní výzdoba), naproti špejchar. Na západní straně stojí stodola. Mezi obytnou budovou, špejcharem a stodolou byly hospodářské budovy, stáje a chlívky. Josef Vraný (1874 – 1937) byl významným politikem po vzniku Československa.
Poslední rozsáhlé úpravy a celková rekonstrukce statku byla provedena
v 80. tých letech 20. století.
V současné době je statek v majetku Magistrátu hl. m. Prahy.

Kolpingův dům – bývalá škola v Bohnicích. Nyní dům pro matky s dětmi.
První česká továrna na Dynamit byla v okolí Bohnic postavena Roku 1870 firmou Alfréda Nobela a posléze továrna na umělá hnojiva fy Schramm.
Psychiatrická léčebna v Bohnicích, byla založena na počátku 20. století, za finančního příspěvku císaře Františka Josefa II., jako nejmodernější zařízení v Rakousku – Uhersku.
Ústav byl budován jako samostatně hospodařící jednotka, včetně vodárny, vodovodu, farmy, divadla, přístupové cesty, bytů pro lékaře, hřbitova, kostela, atd..
Hlavní budovu ústavu projektoval architekt V. Roštapil, který byl i architektem kostela sv. Václava, vil pro lékaře a dalších staveb, patřících do areálu léčebny.
Secesní pavilony léčebny jsou umístěny v rozsáhlém parku.
Kostel sv. Václava v Bohnické léčebně, byl postaven podle plánů V. Roštapila. Vysvěcen r. 1919, situován směrem sever – jih.
Věž kostela je vysoká 55m.
Vstupní portál je z pískovce, autor Celestián Klouček. Sochy sv. Kosmy a Damiána jsou od Františka Hergesela, z r. 1920.
Na vnějších stranách kostela jsou obrazy ze života svatého Václava, Ludmily, Vojtěcha, Norberta a Anežky České z barevných glazurovaných dlaždic od Jindřicha Hlavína.
Oltářní obraz sv. Václava je od Jakuba Obrovského.
Svatostánek s motivem pelikána byl darován farností Kobylisy.
Křížovou cestu vytvořil Karel Peřina.
Křtitelnici Zdeněk Šimek.
Do r. 1938 bylo v kostele instalováno topení, osazeny nové lavice, oltář a další velmi hodnotné zařízení.
Po r. 1945 byl kostel odsvěcen, jeho vnitřní zařízení bylo odvezeno. Kostel a jeho věž byl obsazen armádou. Kostel sv. Václava se stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy.
Po r. 1989 byl kostel vyklizen a byla zahájena rekonstrukce.

Bohnice (Staré Bohnice) byly připojené k velké Praze r. 1922.
Sídliště Bohnice je nejzápadnější oblastí Severního města, společně s dalšími sídlišti – Prosek, Ďáblice,Kobylisy a Čimice.
Severní město patří díky své vyvýšené poloze k částem Prahy s nejčistším ovzduším.
Autorem sídliště Bohnice ze 70. tých let minulého století je arch. V. Havránek.
Dolů k Vltavě vedou ze sídliště jen cestičky, jen pro pěší. Jediná silnice k řece je přes Staré Bohnice do Zámků, nyní hojně využívaná cyklisty.
Pod sídlištěm na jižní straně je Zoologická a Botanická zahrada, obě v Tróji. Na východní straně je obec Staré Bohnice s Psychiatrickou léčebnou, směrem na sever a na západ je Vltava a chráněná oblast Drahaň – Troja, Podhoří a Zámky.

Okolí Bohnic
Hradiště Nad Podhořím je nyní ohraničeno palisádami, které byly postaveny v 80.tých letech 20. století, jako první stavby “ obnoveného hradiště“. Na této plošině byly nalezeny zbytky hradišť z dob Keltů, Markomanů i Slovanů. Krásný výhled dolů na Vltavu a na Podhoří, naproti na Suchdol a vlevo k Pražskému Hradu.
Podhoří, ležící dole u Vltavy je rozdělené na dvě části- spodní část patří do Troje, horní (tzv. Kalvárie) do katastru Bohnic. Květy hvozdíku se nazývají lidově slzičky Panny Marie, odtud název Kalvárie.
Dole v Podhoří, v kaňonu, na pravé straně Vltavy byly stavěny zahradní vily a usedlosti. Mezi nimi je velký hospodářský objekt za začátku 20. století s rozlehlými sklepy – vinné sklepy(octárna).
Přívoz: Podhoří – Podbaba a Autobus č.236: Podhoří – Zámky.
Usedlost Pazderka leží v Bohnickém sídlišti, nad vinicí Salabka. Pod Pazderkou je silnice, část plánovaného mostu z Bohnic do Podbaby. Silnice i stavba mostu zůstala nedokončená…. Název je od Pazderny, budovy, která sloužila k sušení lnu nebo konopí.
Zámky. Podél Bohnického potoka vede cesta dolů; ze Starých Bohnic do Zámků k Vltavě. Nyní je zde několik stavení, nejznámější je Útulek pro drobná zvířata (původně usedlost Tříkrálka).
Přívoz: Zámky – Sedlec spojuje protilehlý Sedlec se Zámky. Modrá značka ze Zámků nás dovede na Vyhlídku a k velkému opuštěnému hřbitovu. Hřbitov patřil k Ústavu v Bohnicích, svého času zde byly velmi nákladné náhrobky z Kararského mramoru.
Psí hřbitov, hned v sousedství je známou pozoruhodností – nejen Prahy.
Drahaňské údolí. Kolem Drahaňského potoka bývalo koncem 19. století rušno.
Přívoz ze Sedlce a nebo pěší cesta z Troje sem přiváděla mnoho Pražanů, kteří u Vltavy chtěli strávit příjemné odpoledne, a nebo: zajít do údolí až k Drahaňskému mlýnu.
Hradiště Zámka je nad Drahaňským údolím. Toto významné hradiště ovládalo Vltavský brod u Podbaby, zaniklo koncem 6. století.

Vinařská historie bohnické lokality
Celý jižní svah ze středu Starých Bohnic dolů k Vltavě, i s okolím, býval vinicí.
Tato vinice byla založena již ve 14. století, stejně jako ostatní vinice kolem Prahy, výnosem Karla IV. z roku 1358. V Bohnickém údolí byl vinný lis, zvaný Lísek. Víno se zde prodávalo a pilo.. Schátralá budova viničního lisu byla zbourána r. 1901. Zbytky lisu u silnice jsou ještě viditelné.
Svahy celého viničního údolí byly mimo vinic holé, pásly se zde ovce a kozy, nyní hustá džungle..
Vinice Lísek (majitelem byla rodina Osborne) byla připojena k Ústavu pro choromyslné v Bohnicích před první světovou válkou. Pacienti ústavu pracovali na vinici v rámci léčebné terapie. Vinice začínala pod altánem s vyhlídkou.
