Bohnice, Velká skála
Bohnice, Velká skála

Bohnice a okolí - Praha8

Bohnice

Obec, je uváděna též jako Bojmice. Své jméno odvozuje od kanovníka vyšehradské kapituly Johana, zvaného Boemus.

Skalnatá návrší, v okolí Bohnic, hradiště Zámky a Nad Podhořím, byla osídlována Slovany v 5. a 6. století. Na konci 9. století vzrůstá význam hradiště Pražského Hradu; a menší hradiště v okolí Prahy zanikají.

Nejvyšším bodem Bohnic je Velká skála (313 m).

Ve středověku  kolem Bohnic  vedla důležitá severní obchodní cesta z Prahy do Drážďan.

 

Kostel sv. Petra a Pavla je čtvrtým křesťanským kostelem v Čechách.

Pergamenová listina (autentika) byla nalezena pod oltářem r. 1790. Tato autentika je nejstarší listinou Archivu hl.m. Prahy a stojí v ní, že r. 1158 byl tento kostel  vysvěcen za přítomnosti krále Vladislava II. a jeho manželky Judity.

Byla to původně jednoduchá  románská stavba, s názvem  kostel sv. Petra a r. 1805 barokně přestavěna.

Hlavní oltář je z roku 1905. Oltářní obraz Petra a Pavla je od J. Berglera.

Mezi sochami sv. Šebestiána a sv. Rocha jsou práce manželů Kotrbových z r. 1946.

Pravý vedlejší oltář je barokní se soškou P. Marie Oettingské.

Levý vedlejší oltář je mensa z původního oltáře kostela. Bývá používán jako Boží hrob.  Stříbrné tepané reliéfy se symboly evangelistů jsou od manželů Kotrbových  z r. 1946.

Cínová křtitelnice z roku 1735 je dílo J. Funda.

Kazatelna je z r. 1805.

Křížová cesta a zarámované výňatky z nejznámějších epištol sv. Pavla, na zdech kostela, jsou od  Vilmy  Kotrbové z r. 1946.

Od roku 2000 byly v kostele provedeny rekonstrukční  práce, včetně opravy varhan a osazení nových zvonů.

 

Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla

Statek Vraných (1571)  patří do seznamu nemovitých kulturních památek.

U brány je obytná budova ( barokní výzdoba), naproti  špejchar. Na západní straně stojí stodola. Mezi obytnou budovou, špejcharem a stodolou byly hospodářské budovy, stáje a chlívky. Josef Vraný (1874 – 1937)  byl významným politikem po vzniku Československa.            

Poslední rozsáhlé úpravy a celková rekonstrukce statku byla provedena

v 80. tých letech 20. století.

V současné době je statek v majetku Magistrátu hl. m. Prahy.

Statek Vraných
Statek Vraných

Kolpingův dům – bývalá škola v Bohnicích. Nyní dům pro matky s dětmi.

První česká továrna na Dynamit byla v okolí Bohnic postavena Roku 1870  firmou Alfréda Nobela a posléze továrna na umělá hnojiva fy Schramm.

Psychiatrická léčebna v Bohnicích, byla založena na počátku 20. století,  za finančního příspěvku císaře Františka Josefa II., jako nejmodernější zařízení v Rakousku – Uhersku.

Ústav  byl budován jako samostatně hospodařící jednotka, včetně vodárny, vodovodu, farmy, divadla, přístupové cesty, bytů pro lékaře, hřbitova, kostela, atd..

Hlavní budovu ústavu projektoval architekt V. Roštapil, který byl i architektem kostela sv. Václava, vil pro lékaře a dalších staveb, patřících do areálu léčebny.

Secesní pavilony léčebny  jsou umístěny v rozsáhlém parku. 

Kostel sv. Václava v Bohnické léčebně, byl postaven podle plánů V. Roštapila.   Vysvěcen r. 1919,  situován směrem sever – jih.

Věž kostela je vysoká 55m.

Vstupní portál je z pískovce, autor Celestián  Klouček. Sochy sv. Kosmy a Damiána jsou od Františka Hergesela, z r. 1920.

Na vnějších stranách kostela jsou obrazy ze života svatého Václava, Ludmily, Vojtěcha, Norberta a Anežky České z barevných glazurovaných dlaždic od Jindřicha Hlavína.

Oltářní obraz sv. Václava je od Jakuba Obrovského.

Svatostánek s motivem pelikána byl darován farností Kobylisy.

Křížovou cestu vytvořil Karel Peřina.  

Křtitelnici Zdeněk Šimek.

Do r. 1938 bylo v kostele instalováno topení, osazeny nové lavice, oltář a další velmi hodnotné zařízení.

Po r. 1945 byl kostel odsvěcen, jeho vnitřní zařízení bylo odvezeno. Kostel a jeho věž byl obsazen armádou. Kostel sv. Václava se stal  stanovištěm protivzdušné obrany Prahy.

Po r. 1989 byl kostel vyklizen a byla zahájena rekonstrukce.

Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava

Bohnice (Staré Bohnice) byly připojené k velké Praze r. 1922.

Sídliště Bohnice je nejzápadnější oblastí Severního města, společně s dalšími sídlišti –  Prosek, Ďáblice,Kobylisy a Čimice.

Severní město patří díky své vyvýšené poloze k částem Prahy  s nejčistším ovzduším.

Autorem sídliště Bohnice ze 70. tých let minulého století je arch. V. Havránek.

Dolů k Vltavě vedou ze sídliště jen cestičky, jen pro pěší. Jediná silnice k řece je přes Staré Bohnice do Zámků, nyní  hojně využívaná cyklisty.

Pod sídlištěm na jižní straně je Zoologická a Botanická zahrada, obě v Tróji. Na východní straně je obec Staré Bohnice s Psychiatrickou léčebnou, směrem na sever a na západ je Vltava a chráněná oblast Drahaň – Troja,  Podhoří a Zámky.

Sídliště Bohnice
Sídliště Bohnice

Okolí  Bohnic

Hradiště Nad Podhořím je nyní ohraničeno palisádami, které byly postaveny  v 80.tých letech 20. století, jako první stavby “ obnoveného hradiště“. Na této plošině byly nalezeny zbytky hradišť z dob Keltů, Markomanů i Slovanů. Krásný výhled dolů na Vltavu a na Podhoří, naproti na Suchdol a vlevo k Pražskému Hradu.

Podhoří, ležící dole u Vltavy je rozdělené na dvě části- spodní část patří do Troje, horní (tzv. Kalvárie) do katastru Bohnic. Květy hvozdíku se nazývají lidově slzičky Panny Marie, odtud název Kalvárie.

Dole v Podhoří, v kaňonu, na pravé straně Vltavy byly stavěny zahradní vily a usedlosti. Mezi nimi je velký hospodářský objekt za začátku 20. století s rozlehlými sklepy – vinné sklepy(octárna).

Přívoz: Podhoří  –  Podbaba a  Autobus č.236Podhoří –  Zámky.

Usedlost Pazderka leží v Bohnickém sídlišti, nad vinicí Salabka. Pod Pazderkou je silnice, část plánovaného mostu z Bohnic do Podbaby. Silnice i stavba mostu zůstala nedokončená…. Název je od Pazderny, budovy, která sloužila k sušení lnu nebo konopí.

Zámky. Podél Bohnického potoka vede cesta dolů; ze Starých Bohnic do Zámků k Vltavě. Nyní je zde několik stavení, nejznámější je Útulek pro drobná zvířata  (původně usedlost Tříkrálka).

Přívoz: Zámky  –  Sedlec spojuje protilehlý Sedlec se Zámky. Modrá značka ze Zámků nás dovede na Vyhlídku a k velkému opuštěnému hřbitovu. Hřbitov patřil k Ústavu v Bohnicích, svého času zde byly velmi nákladné náhrobky z Kararského mramoru.

Psí hřbitov, hned v sousedství je známou pozoruhodností – nejen Prahy.

Drahaňské údolí. Kolem Drahaňského potoka bývalo koncem 19. století rušno.

Přívoz ze Sedlce a nebo pěší cesta z Troje sem přiváděla mnoho Pražanů, kteří u Vltavy chtěli strávit příjemné odpoledne, a nebo: zajít do údolí až k Drahaňskému mlýnu.

Hradiště Zámka je nad Drahaňským údolím. Toto významné hradiště ovládalo Vltavský brod u Podbaby, zaniklo koncem 6. století.

Hradiště Zámka
Hradiště Zámka

Vinařská historie bohnické lokality

Celý jižní svah ze středu Starých Bohnic dolů k Vltavě, i s okolím, býval vinicí.

Tato vinice byla založena již ve 14. století, stejně jako ostatní vinice kolem Prahy, výnosem Karla IV. z roku 1358. V Bohnickém údolí byl vinný lis, zvaný Lísek. Víno se zde prodávalo a pilo.. Schátralá budova viničního lisu byla zbourána r. 1901. Zbytky lisu u silnice jsou ještě viditelné.

Svahy celého viničního údolí byly mimo vinic holé, pásly se zde ovce a kozy, nyní hustá džungle..

Vinice Lísek (majitelem byla rodina Osborne) byla připojena k Ústavu pro choromyslné v Bohnicích před první světovou válkou. Pacienti ústavu pracovali  na vinici v rámci léčebné terapie. Vinice začínala pod altánem s vyhlídkou.

Vltavský kaňon
Vltavský kaňon