Baba

Místo nazývané Baba leží v Praze v severní části města. Sousedí s přírodní památkou Dolní Šárka. Baba je prudce se svažující území nad Vltavou, otevřené na jih, místo osídlené již v době bronzové.

Později zde byly pastviny, vinice a viniční usedlosti.

Roku 1918 byla BABA připojena k Velké Praze.

Na kraji ostrohu stojí zřícenina (ve skutečnosti to je zbytek viničního lisu), jejíž „gotický oblouk“ vytvořili dělníci v r. 1858 při stavbě železniční tratě.

Funkcionalistická vilová Osada (kolonie) na BABĚ vznikla během let 1932 – 1940 a tvoří ji 33 domů. Tvůrcem celého projektu byl Svaz československého díla, který vedl architekt Pavel Janák.

Během následujících let došlo v některých případech k rekonstrukcím vil, které narušily jejich původní funkcionalistický ráz.

Vily na Babě byly zařazeny roku 1993 mezi stavby památkově chráněné.

Od roku 1971 bylo postaveno mezi touto vilovou čtvrtí a kostelem sv. Matěje sídliště BABA pro asi 1500 obyvatel.

Pavel Janák, velká osobnost, žák Otto Wagnera ( Vídeň) je pohřben na hřbitově kostela „U Matěje“ .

Vilová osada na Babě

33 funkcionalistických vil postavených pod vedení arch. Pavla Janáka v letech 1932 – 1940 je v ulicích Na Ostrohu, Na Babě (část.), Průhledová a Nad Paťankou (část.).

Literatura:

Stephan Teml (2000): BABA
Rostislav Švácha (1995): Od moderny k funkcionalizmu
Ladislav Žák: Obytná krajina
Veverka a kol. (2007): Slavné pražské vily
Lukeš (2001): Architektury 20. století
Herein, Sutnar, Žák: O Bydlení – brožůra

Jednotlivé vily navrhovalo 20 architektů (členové čs. Uměleckého díla) – někteří byli již všeobecně známí, ale mezi nimi byli také mladí, čerství absolventi vysokých škol.

Inspirací pro skupinu našich architektů byla výstava ve Stuttgartu v r. 1927.

Arch. Miels van der Rohe a další významní architekti Evropy zde prezentovali vilovou kolonii Weissenhof – výstavbu skupiny vil v duchu zahradních měst.

Zajímavá byla především jednoduchost a účelnost jejich staveb i možnost průmyslové výroby jednotlivých dílů.

První u nás se chopili jeho nápadu architekti v Brně, kde se mělo začít s výstavbou vil pod Wilsonovým lesem, ale vše skončilo u nedostatku financí..

V Praze se inspirace ze Stuttgartu úspěšně chopil arch. Pavel Janák, šéf Regulační komise Svazu československého díla a začala výstavba prvních osmi vil, představující vzorové bydlení. Bylo vybráno území na Babě – s úžasným výhledem na město – příčně a kaskádovitě se svažující směrem dolů, k Vltavě.

Orientace domů: sever – jih. Domy jsou individuální, každý je jiný.

Experimenty s materiály v době mezi válkami – mnohé materiály se dlouhodobě neosvědčily, nebyly ještě známé nové technologie, jako je tomu nyní.

Domy jsou dvoupodlažní, s rovnými střechami na obdélníkovém půdorysu.

Vily byly stavěné systémem šachovnice cik –cak, aby si vzájemně nestínily.

Bylo uplatněno stejné osvětlení, stejné oplocení, stejná výška plotů.

Na malém prostoru, velké stavby..

Některé domy mají železobetonový skelet, některé jsou z cihel.

Na vnitřní vybavení byla vydána BROŽURA O bydlení.

Po II. světové válce došlo k mnoha společenským a majetkovým změnám, o vilové osadě na BABĚ se začalo v odborných kruzích hovořit u nás až 80. tých letech.

V r. 1993 se vily staly památkovou zónou.

Majitelé vil byli většinou známé osobnosti.

Jižní strana ulice Na Ostrohu:

č.1 (Průběžná 10) arch. Munk, Boh. Fuchs, kajutské řešení, foto
č. 58 Fr. Kerhart, železobetonový kubus
č. 56 majitel Václav Řezáč (spisovatel), vlastním jménem Voňavka
č. 54 přímý vstup ze zahrady, arch. Lad. Žák, foto
č. 52 arch. Starý, železobet. konstrukce, pro dvě rodiny
č. 50 arch. Linhart, pro dvě rodiny, celé patro je obývák
č. 48 bratři Fišerové, 3 byty plus 1 malý
č. 46 Kavalírové, arch. Oldřich Starý. Dům s ateliérem, majitel Cyril Bouda
č. 44 Na konci ulice velká vila, arch. J. Gočár, prosklená patra špatný stav. „Nalepené“ schodiště dle arch.Corbusiera

Naproti v ulici jsou vily ze severní strany: malá okna, kuchyně, schodiště, vchody do domu..

Severní strana domů Ulice Na Ostrohu:

(naproti č. 44) rekonstrukce vily od Gočára
č. 3 Dům Hereinových
č. 9 arch. Marc Stam – jediný cizinec. Majitel stavitel Palička
č. 49 největší dům , majitel stavitel Václav Suk, arch. Kučerová – Záveská, venkovní schodiště(vzor Corbusier), sam. byt pro domovníka a pro služebnictvo, garáže pro dvě auta. foto
č. 53 Zadákova vila, arch. Zelenka
Průběžná č. 11 arch. Lad. Machoň
Průhledová č. 2 Sutnarův dům s ateliérem, arch. O. Starý
Nad Paťankou 24 arch. Kerhart
Nad Paťankou 22 arch. J. Gočár
Nad Paťankou 18 První realizace J. Gočára na Babě, jediná vila, která má obývák nahoře a ložnice v přízemí
Nad Paťankou 16 Vila Pavla Janáka, poslední ze souboru 33 vil, foto

Celková rekonstrukce v r. 1998.