Nový svět

Nový Svět je malá čtvrt, kde bydlela chudina. Vznikla na konci 16. století.

Penzion U Raka a další malebné domečky jsou nalepené jeden na druhém. V ulici Nový svět se narodil houslista František Ondříček, žil zde Rudolf Friml a v domě U Zlatého Noha přebýval dánský hvězdář Tycho de Brahe. Na konci ulice Nový svět, za domem U Zlaté hrušky bývala v hradbách Špitálská brána (do r. 1885), postavená v opevnění r. 1631, kterou postavil stavitel Loretánské kaple Jan Orsi.

V sousedství kláštera Voršilek stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, je to první kostelní stavba Kiliána Dientzenhofera z r. 1729. Na krásném průčelí je socha sv. Jana Nepomuckého, po obou stranách jsou sochy světců, nad portálem je vysoké okno. Uvnitř je kupole pokryta freskami V.V. Reinera. Presbyterium je na západ. Kostel byl dokončen těsně před svatořečením svého tituláře. Sousední dům koupily Voršilky r. 1737. Klášter Voršilek byl zrušen za Josefa II. v r. 1784 a je využíván vojáky.

Loreta

Loreta, neboli Svatá chýše, je stavba uvnitř celého areálu poutního místa. Podle legendy byla chýše, v níž bydlela Panna Marie s Ježíškem v Nazaretu, přenesena anděly roku 1291 do Itálie a byla tak zachráněna před nevěřícími, kteří obsadili Svatou zemi. V Itálii byla chýše postavena v Lorettu u Ankony. Nad prostým domkem postavil papež Pius II. v roce 1461 Svatou chýši, v níž byl domek svaté rodiny uctíván jako relikvie. Stavbu tohoto krychlového relikviáře s plochou střechou, s bohatě zdobenými stěnami vytvořil Bramante. Svatá chýše byla velmi uctívána, v barokní době se stavěly její napodobeniny na mnoha místech Evropy.

Pražská Loreta na Hradčanech je kopie Bramantovy Casy Santy, kterou sem dala postavit Benigna Lobkowiczová r. 1626. Stavitelem je Giovanni Baptista Orsi. Byla vytvořena přesně podle italského vzoru. Na zdech jsou štukové reliéfy s výjevy starozákonních proroků, světců a s obrazy ze života Panny Marie z r. 1795 od F. Kunze.

Na stěně u kostela Narození Páně je znázorněna i legenda o přenesení loretánského domku do Itálie anděly. Kostel postavil K.I. Dientzenhofer r. 1735. Uvnitř kostela jsou dva trámy a cihly, které byla z posvátného domku v Loretě v Itálii přeneseny do Prahy. Na oltáři stojí stříbrný svatostánek z r. 1684. Za oltářní stříbrnou mříží stojí černá socha P. Marie Loretánské. Cedrová socha P. Marie byla napodobena podle originálu sv. Lukáše. Klenbu kněžiště zdobí freska V.V. Reinera – Obětování Ježíše Krista. Pod „Svatým domem“ je hrobka zakladatelů pražské Lorety, Lobkowiczů.

K tomuto poutnímu místu byly přistaveny kryté arkády v r. 1747 pro potřeby poutníků. Stěny arkád jsou zdobeny malbami Felixe Schöfflera. Na 45 freskách jsou loretánské litanie. V koutech a uprostřed kratších stran ambitu je vybudováno šest kaplí. Nejcennější je kaple uprostřed severní stěny s oltářem sv. Františka Serafinského, zdobená obrazem P. Brandla.

Nejzajímavější je však kaple v jihozápadním koutě. Zde je ukřižovaná vousatá sv. Starosta. Zbožná dcera Vizigotského krále měla být provdána za pohana. Odporovala otci, narostl jí zázrakem vous, ale otec ji dal poté ukřižovat. Další z kaplí – kaple Narození Páně (sv. Anny) byla přestavěna v barokní kostel se dvěma věžemi.

Celá stavba Lorety v Praze byla postupně doplňována. V roku 1740 byly ambity zvýšeny o první patro Kiliánem Diezenhoferem. Stejný architekt vystavěl i chrám Narození Páně a upravil celý vstupní trakt Lorety s věží. Vše bylo upraveno v barokním slohu. Diezenhofer musel zakrýt příliš dlouhou délku fasády i vyrovnat se s protější obrovskou stavbou Černínského paláce. Nad ozdobným portálem je balkon se sochami, mezi okny na vysokých podstavcích jsou pilíře. Nad prostředním z pilířů je věž s obelisky. Portál zpracoval Jan O. Mannes, který také vytvořil balustrádu se sochami O.F. Quitainera.

V prvním patře nad ambity je umístěn Loretánský poklad. Nejstarší je gotický kalich z r. 1510, dále krucifix ze slonové kosti z počátku 17. století a nejproslulejší monstrance. Z nich nejcennější je Diamantová monstrance se 6222 diamanty, ze silně pozlaceného stříbra. Vytvořili ji dva vídeňští zlatníci podle návrhu Jana B. Fischera z Erlachu. Postava Panny Marie je spojena paprsky monstrance s hustě posázenými diamanty. Loretánský poklad obsahuje i další liturgické předměty, patří k nejbohatším klenotnicím křesťanského světa. Pozoruhodné je, že od svého vzniku roku 1636 se podařilo Kapucínům, strážcům pokladu, ochránit všechny darované předměty až do dnešní doby.

Charakteristická pro Loretu je zvonkohra, zhotovená v Amsterodamu r. 1694 . Pro Pražskou Loretu bylo vybráno 27 zvonků. Každý zvonek byl zvlášť pokřtěn. V Praze byly zvonky sestaveny hodinářem Petrem Neumannem.

Loreta byla svojí zakladatelkou svěřena do správy blízkým Kapucínům s jejichž areálem je spojena krytou chodbou na pilířích. Klášter Kapucínů s kostelem Panny Marie byl založený r. 1600. Je to rozsáhlá budova s dlouhými chodbami a zahradou. Knihovna má přes 12 000 svazků. Fasáda kapucínského kláštera připomíná pruské obléhání Prahy, ve fasádě jsou osazeny posbírané dělové koule.

Kostel Panny Marie Andělské je jednolodní skromná stavba. V kostele je přechováván starý Betlém, vytvořený v r. 1700 kapucínským mnichem Kašparem. Jsou to dřevěné figuríny vyplněné slámou, s obličejem ze sádry a z papíru. Postavy Betléma v životní velikosti jsou oblečeny do obleků impregnovaných pryskyřicí. Kapucínský klášter je ve vánoční době v Praze nejnavštěvovanější.

Proti chrámu stojí Boží muka s atributy Kristova umučení, s kopím a hubkou s octovou vodou. Podle pověsti přesně na tomto místě se propadla kněžna Drahomíra, vražedkyně své tchýně, sv. Ludmily, i s kočárem a s koňmi.

Loretánské náměstí uzavírá v Loretánské ulici malebný dům U Černého vola se známou hospodou. Má barokní fasádu, na níž je plastický obraz evangelisty Lukáše, patrona malířů, malujícího Pannu Marii s Ježíškem