Týnská ulička, Ungelt, kostel sv. Jakuba a klášter Minoritů
Dlouhá ulice odbočuje do Týnské uličky. Ulice Dlouhá je nejdelší staroměstská ulice. Před postavením Karlova mostu byla hlavní obchodní tepnou města. Cesta z Hradu vedla přes pražský brod kolem kostela sv. Mikuláše (Staré Město) do osady německých kupců na Poříčí. Tato obchodní cesta se po vzniku Karlova mostu přesunula do ulice Celetné.
Dům U Tří per je v Týnské uličce na levé straně. Má zajímavou zdobenou klasicistní fasádu. Kdysi zde bývala nechvalně známá krčma, zvaná V pekle (Ad infernum).
Naproti severního portálu Týnského chrámu je dům U Černého jelena, kde se narodil český malíř Karel Škréta. Vedlejší dům patřil Václavu Budovci z Budova, který byl popraven na Staroměstském náměstí. Za domem pána z Budova stojí dům U Zlatého prstenu, vedle něho je dům Granovských s průchodem do Týnského dvora (Ungeltu). Týnský (otýněný – ohrazený) dvůr tu stával již od 12. století a sloužil jako celnice pro cizí kupce. Král a později město tu získávalo ze zboží předkládaného k proclení (um Geld) výrazný příjem. Kupci zde měli zabezpečený nocleh a ochranu. V sousedství Týna vznikl špitál s kostelem i s nejstarší pražskou lékárnou (r. 1135).
Na nádvoří Ungeltu je dům Granovský s krásnými lodžiemi. Je to jedna z nejzachovalejších renesančních staveb v Praze, jeho fasáda je zdobena náboženskými a mytologickými výjevy. Protilehlý Dům U Černého medvěda (642) je kromě domovního znamení ozdoben sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Floriána.
Východ z Ungeltu vede domem Vrbnovským (645), v němž byla v první polovině 19. století známá kavárna U Komárků, navštěvována mnohými českými vlastenci, mimo jiné Josefem Kajetánem Tylem, Pavlem Josefem Šafaříkem, F.L. Čelakovským a Františkem Palackým.
Kostel sv. Jakuba (většího, staršího) byl založen Václavem I. v roku 1232, spolu s klášterem žebravých minoritů r. 1232. V roku 1319 Jan Lucemburský začal stavět protáhlou trojlodní stavbu se dvěma průčelními věžemi. Stavbu dokončil Karel IV. v r. 1374. Po katedrále sv. Víta je to nejdelší pražský chrám. Kostel sv. Jakuba býval místem slavnostních obřadů při pohřbech panovníků. Po požáru roku 1689 byl gotický kostel barokně úpraven, přestavba byla ukončena r. 1739.
Štuková výzdoba na průčelí chrámu je vynikajícím dílem barokního sochaře Ottavia Mosta, z roku 1695. Nad hlavním vchodem je sv. Jakub, nad pravým je sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi je nad levým. V interiéru je bohatá, převážně barokní výzdoba. Nad bočními loděmi jsou barokní tribuny, stěny jsou členěné pilastry z umělého mramoru. Nástropní fresky namaloval F. Voget v roce 1736. Zobrazuje výjevy ze života Panny Marie (Obětování, Zasnoubení, Zvěstování, Navštívení, Očišťování a Nanebevzetí). Hlavní oltář je od řezbáře Matyáše Schönherra z roku 1739 s obrazem Stětí sv. Jakuba od V.V. Rainera. Na oltáři je gotická socha Piety z roku 1500. Je to nejstarší socha v kostele. V postranních lodích a na pilířích hlavní lodi jsou obrazy Petra Brandla ze začátku 18. století (4 obrazy). Je to třetí největší soubor obrazů tohoto malíře – po kostele P.M. Vítězné a po kostele sv. Markéty v Břevnově. Další obrazy jsou od významných malířů – Jana Jiřího Heinsche, Michala Václava Halwachse, Jana Kryštofa Lišky a dalších.
V levé lodi je nejkrásnější český barokní náhrobek nejvyššího kancléře Království českého, Jana Václava Vratislava z Mitrovic. Toto vrcholné dílo bylo vytesáno podle návrhu vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu a je zdobeno sochami F.M. Brokoffa, z r. 1716. Na varhanech z roku 1705 se hraje při známých svatojakubských koncertech. Antonín Dvořák tu komponoval slavnou mši Stabat Mater. Barokní vyřezávaná kazatelna je z r. 1714. Lavice jsou ze začátku 18 století.
Na sever od chrámu stojí budova kláštera Minoritů. Klášter byl od počátku úzce spjat s panovníky. V jeho refektáři se konala svatební hostina krále Jana Lucemburského s královnou Beatricí. Gotický dvůr s ambity je spojen sakristií s kostelem sv. Jakuba. Ve východní části ambitu je kaple sv. Anny, v severní části je bývalá škola.
