Staroměstské náměstí bylo odedávna srdcem Starého Města. Gotická Staroměstská věž s kaplí byla středem mezi Prašnou a Mosteckou branou. Další dominantou náměstí jsou věže městské katedrály – Týnského kostela. Gotické věže doplňují renesanční i barokní stavby, kolem náměstí. Fasády původně gotických domů se štíty barokně upravenými, gotické arkýře a portály s barokními římsami zvýrazňují nejen historii náměstí, ale i běh dějin celé země. Domy mají gotické a dokonce i románské sklepy. Po zřízení jezů na Vltavě byl terén náměstí zvýšen až o 4 metry, čímž bylo původní přízemí domů doslova pohřbeno.

Náměstí bývalo vždy především tržištěm. Kolem tohoto tržiště vzniklo koncem 12. a začátkem 13. století husté zastavění kamennými domy, k němuž vedly ulice ze všech stran. Na Staroměstském náměstí bývaly také exekuce, o kterých jsou zprávy již ze 12. století. Osudová exekuce se tu odehrála roku 1621, kdy zde bylo popraveno 27 českých pánů. V upomínku na tuto událost tu jsou, na východní straně radnice, na chodníku osazeny bílé kříže. Konaly se zde také slavnosti, průvody, turnaje a jezdecké hry. Na náměstí stával také pranýř a od roku 1551 i železná klec, do které byli zavíráni nemravní provinilci, někdy i nazí a pomazaní medem, aby je štípal hmyz.

Od roku 1650 stál uprostřed náměstí Mariánský sloup, postavený na paměť ukončení třicetileté války. Tato jedinečná památka raného baroka (byl to druhý nejstarší sloup v Evropě) byla r. 1918 zničena davem. Sloup sloužil také jako jednoduché sluneční hodiny. Stál totiž přesně na pražském poledníku, vyznačeném na dlažbě dodnes. Další odstraněnou památkou byla Krocínova kašna, vynikající dílo z doby renesance.

Staroměstská radnice je komplex budov. Jádrem radnice je původně měšťanský dům, který stával na nároží vedle dnešní věže. Byl zakoupen městem r. 1338, když staroměstští získali právo radnice a Jan Lucemburský svolil k jejímu zřízení. Roku 1354 byl původní dům přizpůsoben svému novému účelu.

Věž s kaplí byla k tomuto domu přistavena až roku 1381. Arkýřová kaple pod věží radnice  je gotická stavba se sochami svatých od Josefa Maxe z 19. století se znaky staroměstských patricijů. Na nároží je kopie gotické sochy Madony z doby před r. 1380. Vedle kaple, směrem ke kostelu sv. Mikuláše, stálo hlavní křídlo radnice, vybudované v pseudogotickém stylu v 19. století. Bylo vybombardováno za II. světové války. Po další přestavbě původního domu radnice (1473) byl vedle starého ještě parléřovského portálu otevřen nový portál – Rejskův- s fiálami a růžicí, spolu s vedlejším oknem a postaven orloj mistra Hanuše (1490).

Další dům byl přikoupen v polovině 14. století, dům kramáře Kříže, na němž je renesanční okno s nápisem Praga caput regni – Praha hlava království, z doby jagellonské, kdy se radnice stala sídlem úřadů, spojených měst pražských (1520).

Další dům, patřící radnici, patřil kožešníku Mikšovi, obec jej získala roku 1458 a dnes má pseudorenesanční fasádu od A. Bauma ( 1880). Poslední radniční dům je empírový dům u Kohouta, přikoupený r. 1830. Gotická podloubí byla odkryta a zasklena podle projektu arch. Pavla Janáka r. 1935.

Kolmo k těmto domům vystupuje  dům U Minuty, se sgrafity, představující výjevy antické i biblické a alegorie Ctností, z počátku 17. stol. Na domě je socha, typicky po pražsku zasazená do hrany nároží. Je to socha lva, dle bývalé lékárny U Bílého lva.

Na protější straně vedle Richtrova domu je dům U Zlatého anděla, se sochou sv. Floriána od Ignáce Platzera na nároží. Vedle něho je dům patřící klášteru servítů, za ním servitský kostel sv. Michala s klášterem. Na rohu Melantrichovy ulice stojí  dům  U Vola se sochou sv. Josefa od Lazara Widmana z r. 1790, se strmým raně barokním štítem.

Od nárožního domu Železné ulice až k ulici Melantrichově začíná nejživější část náměstí. Před orlojem se soustřeďuje neustále největší počet návštěvníků. Bývalé Kynzlovy domy mají podloubí, s bohatými štíty i vikýři a vytváří pitoreskní náměstíčko. Na nároží stojí dům Štěpánský (478).

Tam, kde končí Celetná ulice, je dům nakladatele Štorcha. Štorchův dům byl v době secese přestavěn, malířská dekorace byla provedena podle návrhu Mikoláše Alše. Vedle tohoto domu stojí velký dům „U Bílého jednorožce“, s arkýřem a s krásným renesančním portálem ze 16. století. Tento dům i nárožní dům s Železnou ulicí „U Zlatého jednorožce“ přestavoval Benedikt Rejt (1496).

Staroměstské náměstí – východní strana: V popředí je Týnská škola, raně gotická budova z poloviny 13. století, s renesančními štíty benátské formy z druhé poloviny 16. století, s barokním obrazem Panny Marie na průčelí. V této škole působil jako učitel a stavitel Matyáš Rejsek. Po pravé straně stojí dům „U Bílého jednorožce“, raně středověký, přestavěný goticky, potom renesančně. Dům Trčky z Lípy.

Loubí domů před Týnem je z druhé poloviny 13. století a bylo zřízeno hned po založení Starého Města za Václava I., po zřízení trhů na hlavním náměstí jako ochrana pro obchodníky a jejich stánky před nepohodou.

Po levé straně Týnské školy stojí dům U Kamenného zvonu. Zvon na nároží je ze 16. století. Je to středověký věžový palác se zachovalým gotickým průčelím. Starší gotický objekt byl přestavěn v první čtvrtině 14. století pro Jana Lucemburského a jeho ženu Elišku Přemyslovnu. Snad zde přebýval i Karel IV. Mimořádný význam domu dokládá existence dvou palácových kaplí. V interiéru jsou zachovány i fresky z počátku 14. století.

Poslední v řadě je palác Golz – Kinských, nejkrásnější architektura pražského rokoka ( 1760), postavená Anselmem Luragem podle plánů K.I. Diezenhofera. Sochy na atice jsou od Ignáce Platzera.

Pomník Jana Husa. (1915) Sochař Ladislav Šaloun. Odhalen u příležitosti výročí 500- letého Husova upálení.

Za pomníkem na severní straně jsou budovy hotelů a Ministerstva pro místní rozvoj (dříve Pražská pojišťovna, od arch. Osvalda Polívky (po r. 1900) s plastikami Františka Procházky, Ladislava Šalouna a Bohuslava Šnircha). Napravo směrem k ulici Dlouhé je bývalý klášter Paulánů, usazených od roku 1620 u kostela sv. Salvátora v Dušní ulici. Budova je  z roku 1689, je to barokní stavba stavitele Pavla I. Bayera, s plastikami řádových světců od M.V. Jackla. Po zrušení řádu tu byla mincovna.