Malé náměstí, Uhelný trh, Rytířská, Havelská, Michalská ulice

Základem dnešního Starého města bylo tržiště poblíž hlavního vltavského brodu. Ve 12. století kolem tržiště  vzniká kamenné románské město. Do dnešních dnů byly objeveny pozůstatky více než sedmdesáti kamenných románských domů. Od roku 1172 bylo toto místo spojeno s Pražským hradem kamenným Juditiným mostem a jeho význam dále stoupal. Město pražské opevnil král Václav I. v letech 1232 – 1234 hradbami a vodním příkopem. Celková délka hradeb byla 1700 metrů. Stavitelé se snažili využít výhodného oblouku Vltavy a nechali proto některé rozvinuté  městské části mimo hradby. Roku 1257 král Přemysl Otakar II. pro rozlišení od Menšího Města (pozdější Malé Strany) nazval Město pražské Větší Město pražské. Král Jan Lucemburský povolil roku 1338 vystavět radnici. V době Karla IV. význam města stoupal.

Významné bylo založení Karlovy univerzity roku 1348 a stavba Karlova mostu. V té době se také začalo Většímu městu říkat Staré Město pražské. Po sloučení samostatných pražských měst v jeden celek roku 1724 se stala Staroměstská radnice sídlem sjednocené městské správy. Začátkem 20. století byla část   Starého Města zbourána a nahrazena novou zástavbou.

Ze Staroměstského náměstí vstupíme na Malé náměstí, zvané Ryneček. Tudy vedla stará spojovací cesta z Hradu od brodu přes Vltavu do Kaprové ulice k ulici Jilské, po  vyšehradské cestě – na Vyšehrad. Rohový dům se Staroměstským náměstím, zvaný Pecoldovský, dnes náleží ke komplexu budov radnice. Na jeho nároží je krásný věžovitý arkýř. Renesanční sgrafita, která jej bohatě zdobila, zmizela. Hlavním motivem Malého náměstí je jeho jižní strana. Svým rázem se podobá jižní frontě Staroměstského náměstí, k níž původně patřila.

Mohutný Richtrův dům, jenž vznikl při přestavbě na začátku 18. století na místě dvou gotických domů sousedí s domem U Zlaté lilie, s nejstarším dochovaným výkladovým portálem v Praze z konce 14. století. Bývala tu lékárna, stejně jako v domě U Anděla (144/1). Slavný apotékař Karla IV. si pořídil na Malém náměstí lékárnu. Dům (144/1) je na první pohled jednotvárný, ale skrývá v sobě krásné gotické místnosti se síťovou klenbou i románské památky v podzemí. Majitel domu Angelo z Florencie měl velkou zahradu v místech dnešní hlavní pošty v Jindřišské ulici, zvanou „Andělská“, v níž pěstoval vzácné léčivé rostliny. Dům U Černého koníčka (456) je spolu s portálem Richtrova domu, jednou z osamocených empírových památek na Starém Městě.

Rottův dům stojí na místě domu U Tří bílých růží. V 15. století dům patřil Janu Pytlíkovi, který zde roku 1488 vydal první českou bibli. Dům u Rotta je postaven v novorenesančním slohu s bohatou fasádou, podle kartonů Mikoláše Alše. Představují alegorie řemesel a zemědělství. Vedle Rottova domu je dům U Bílého lva, snad první knihtiskárna v Praze. Uprostřed náměstí stojí kašna s kovanou renesanční mříží.

Na severní straně náměstí je ulička U radnice a v ní dům U Zelené žáby (13/8), kde byla vinárna, kterou navštěvoval kat Mydlář, vykonavatel rozsudku nad 27 českými pány.

Na východní straně náměstí jsou domy s loubím, které mají gotické jádro. Jsou přestavěny renesančně, rohový dům s arkýřem a sgrafitovou výzdobou je dokladem pozdní renesance.

Průchodem domu U Richtrů projdeme do Michalské ulice. Po pravé straně za mříží je úzká ulička Hlavsova, která končí průchodem do ulice Jilské. Tam je dům U Zlatého kola (435/2), kde bývala od roku 1791 známá Krameriova Expedice česká – knihkupectví a nakladatelství.

V Michalské ulici po pravé straně je dům U Železných dveří (436/19). Tento dům je průchozí a patří k nejcennějším objektům pražské měšťanské architektury. Po levé straně je Teyflův dům (463/18), spojujícího ulici Michalskou s Melantrichovou. Vedle něho stojí dům U Zlatého melounu, bývalá proslulá Linkova taneční škola. Naproti je dům U Tykví (440/11) s kopií barokní sochy sv. Huberta s jelenem na průčelí.

Uličkou Vejvodovou, průjezdem domu U Žluté růže se dostaneme k dvojdomu  U Vejvodů, se známou pivnicí. Protější dům Míčovna (445/1) má v reliéfu 3 pálky a 6 míčků. V letech 1675 – 1738 tady bývala známá instituce pro cvičení tělesné obratnosti kavalírů.

Na rohu Martinské ulice a Uhelného trhu stojí dům Platýz. Klasicistní budova s novodobě upraveným nádvořím a průchodem do Národní třídy měla i svůj vlastní koncertní sál, ve kterém vystupoval Ferenc Liszt.

Dům U Tří zlatých lvů (420/1) na nároží ulice Martinské a Skopřepky patřil manželům Duškovým. V roce 1787 u nich bydlel W. A. Mozart. Bylo to v době, kdy se nedaleko ve Stavovském divadle připravovala premiéra jeho opery Don Giovanni.

Vstupujeme na Uhelný trh, starobylé náměstíčko. Uprostřed prostranství stávala až do konce 19. století kovárna a ve 14. století i milíř, kde se pálilo dřevěné uhlí.

Uhelný trh, Rytířská, v Kotcích a Havelská tvořily původně jedno velké tržiště

Od roku 1951 stojí uprostřed náměstí Wimmerova kašna, původně postavená na Národní třídě. Její sousoší Adam a Eva vytesal r. 1797 František Xaver Lederer. Patří k nejpoetičtějším klasicistním sochařským dílům Prahy.

Projdeme Rytířskou ulicí (od 13. do 16. století se jmenovala Svatohavelský trh. Od 17. století, se jmenuje Rytířská, podle rytířských turnajů, které se tu konaly ve 14. století). Rytířská ulice se dříve nazývala Královská a byl to ústřední prostor Havelského města.

Na nároží Rytířské ulice a Můstku stojí dům někdejší Staré rychty (404). Rychta byla prvním úředním domem města. Ve sklepích staroměstské rychty jsou zachovány románské zbytky, v nádvoří část renesančních arkád a na průčelí renesanční portál. V jihovýchodním křídle domu je zastavěna gotická Havelská brána, součást někdejšího staroměstského opevnění.

Stavovské (Nosticovo) divadlo bylo postaveno v letech 1881 – 1783 nákladem hraběte Františka Antonína Nostice. Tato klasicistní budova je památná jako místo světové premiéry Mozartovy opery Don Giovanni r. 1787. Dne 21. 12. 1834 tu také poprvé zazněla ve Škroupově opeře Dráteník budoucí česká hymna Kde domov můj.

Na rohu Železné a Ovocného trhu stojí Karolinum. Tato národní kulturní památka je nejstarší dosud plně užívanou univerzitní budovou na evropské pevnině. Sloužila pražské univerzitě, založené císařem Karlem IV., od r. 1383. Zachován zůstal bohatě kamenický zdobený gotický arkýř, gotická žebrová klenba chodby a další..

Naproti Karolina je barokní kostel sv. Havla, v Havelské ulici. Byl vybudován v letech 1232 – 1263. Karel IV. obdařil chrám vzácnou relikvií – hlavou sv. Havla, kterou získal ve švýcarském klášteře St. Gallen. V té době byl chrám také goticky přestavěn a rozšířen. Nynější podoba pochází z barokní úpravy Giovanniho Orsiho a Pavla Ignáce Bayera z roku 1704. Mimořádně hodnotné průčelí ve slohu iluzivního baroka vytvořil roku 1729 Giovanni Santini. V interiéru je zvlášť pozoruhodný obraz sv. Tomáše Akvinského, připisovaný Karlu Škrétovi a slavná Kalvárie F.M. Brokoffa. Karel Škréta je v chrámu pohřben. V roce 1627 získal kostel řád bosých karmelitánů a vystavěl si kolem chrámu klášter (539/31).

Havelská ulice je část někdejšího tržiště Havelského města, založeného z pověření Václava I. V 15. století bylo tržiště rozděleno na dvě poloviny, dnešní Rytířskou a Havelskou. Po jedné straně jsou zachovaná loubí, zčásti gotická i honosné měšťanské domy.  Dům U Bruncvíka (510/5) patřil v 16. století statoměstskému  primátorovi Janu Hlavsovi a je považován za jeden z nejkrásnějších renesančních domů v Praze (okna). Dům U Zlaté váhy (511) má raně barokní fasádu ze 17. století. Janu Paškovi patřil dům U Radnických (508/9).

Na protější straně bývaly dlouho Staroměstské kotce, krámky sloužící k obchodování. Později byly na jejich místě postaveny domy. V roce 1771 bylo v Kotcích provedeno první novodobé české divadelní představení – hra kníže Honzík.

Průchodem vedoucím domem Kožnice (499/8) se dostaneme do ulice Kožné.

Další průchod vede domem Železný les (472 /10) do ulice Železné.

V Kožné uličce je známý průchod domem U Dvou velbloudů (475 /4), vedoucím do ulice Melantrichovy. Na rohu ulice Kožné a Melantrichovy stojí dům U Dvou zlatých medvídků s jedním z nejkrásnějších renesančních portálů, s nádvorními arkádami a s gotickými sklepy.

V Melantrichově ulici je zajímavý dům U Melantrichů (471/10). Až do roku 1893 zde stával hodnotný starobylý dům, nyní nahrazený novostavbou. Patřil v 16. století Jiřímu Melantrichovi z Aventina a jeho zeti Danielu Adamovi z Veleslavína, známým tiskařům českých knih. Průchodem v domě dojdeme do ulice Kožné.

Za Teflovým domem vstoupíme do ulice Michalské a zůstaneme stát před kostelem sv. Michala. Kostel, podle kterého je Michalská ulice nazvána, byl postaven ve 12. století. Podobně jako u sv. Martina i zde se podávala v roce 1414 poprvé svátost oltářní pod obojím způsobem chleba i vína. Po bitvě na Bílé hoře byl chrám darován řádu servítů, kteří jej barokně přestavěli a postavili k němu klášter (970, 971/20). V roce 1786 byl klášter zrušen a přeměněn na skladiště.

Vrátíme se Kožnou ulicí do Železné a pokračujeme uličkou Kamzíkovou. V ní po pravé straně stojí dům U Červeného páva (543/1), proslulý v 19. století přepychovým nevěstincem. Veřejný dům měl i ložnici určenou pro členy panovnického rodu. Používal ji Ferdinand d´Este, arcivévoda Otto a pozdější císař Karel I. Podnik navštívil i Otto von Bismarck, který prý překvapil bavící se důstojníky svou čilostí, neboť byl na pokoji za noc šestkrát.

Kamzíkova ulička se zužuje a ústí průchodem do ulice Celetné.