Sídliště Herálecká, Zelená liška
Sídliště Herálecká, Zelená liška

Praha 4 část II.: Krč, Brumlovka, Hodkovičky

KRČ, horní část

Území Krče , horní a dolní, byla oblast převážně zemědělská, hlavně sadařská. Krč náleží k Praze od roku 1922.

Panelové sídliště Herálecká,  Zelená liška         

Zelená liška byl zájezdní hostinec, kde se přepřahali koně cestou z Prahy na jih , směrem na České Budějovice a dále do Rakouska. Na jeho místě byla později postavena továrna JaWa Nusle ( Fr. Janeček 1878 – 1941, Wanderer), vyrábějící slavné motocykly. R. 1960 (RVHP) tu byl vytvořen podnik ČKD Polovodiče. V této oblasti již nyní není  žádný průmyslový podnik.

Sídliště Zelená liška. Plocha mezi ulicemi Budějovická, Na strži a Olbrachtova byla od třicátých let minulého století postupně zastavěna domy, včetně občanské vybaveností, se záměrem kolektivního bydlení. V jeho rámci byly ve 30.tých letech XX. století  postaveny  na území v okolí ulice Za Zelenou liškou  maloprostorové byty (36 – 52 m2) v domech ve stylu funkcionalismu, tzv. řádkové, čtyřpatrové, s velkými oplocenými, zatravněnými dvory.

Za Zelenou liškou
Za Zelenou liškou

Projektantem  byl arch.  Ant.  Černý , domy s dlouhými pavlačemi v ulici  Obětí 6. května postavili architekti Albert Libra a Jiří Kan v r. 1937. Ze záměru kolektivního bydlení a vybavení bytů se postavila pouze funkcionalistická strojní velkoprádelna z r. 1932, která byla v provozu až do r. 1995 a byla zbourána r. 2006.

Vysoké bloky tvořící ulici Budějovickou byly dokončeny a postaveny v r. 1947 (arch.  P. Bernreiter). V těchto domech jsou velké, krásné byty.

Budějovická ulice
Budějovická ulice

Sídliště Herálecká, Zelená liška,   první  panelové sídliště,  na území ČR bylo postaveno r. 1955 na pozemku mezi ulicí Obětí 6. Května a ulicí Za Zelenou liškou v Praze 14, nyní Praha 4. Je  to 9 čtyřpatrových  domů, se dvěma vchody, pro 40 rodin. Styl sorela, typ G40 ( Gottwaldov, 40 bytů), Herálecká I,II,III,IV a nyní poslední dům je ulice Pacovská. Herálecká I. –  vedle sebe dva domy, za nimi Herálecká II. atd… Mezi nimi prostor, neoploceno. Na domech jsou  zdobné prvky kolem  vchodů, na fasádě, na balkonech.

V bytech těchto  paneláků, dle předávacího protokolu na nájemní byt v prvním domě prvního panelového sídliště u nás –  Herálecká 954, bylo podlahové topení a  cena měsíčního nájemného 156,31 Kčs.  V bytech 1+2 a 1+3 bylo v kuchyni a v předsíni PVC, v pokojích parkety, keramické dlaždice a opaxitové sklo. K bytovému vybavení domů  patřily i atomové kryty s mohutnými  dveřmi, za nimiž byly velké sklepy pro nájemníky. K vybavení domu patřila společná prádelna a sušárny. Na chodbách u bytů byly centrální shozy na odpadky. První dva domy č. 954 a 957 měly i na střeše ozdobnou ohrádku.

Herálecká 957
Herálecká 957

První na světě panelák vymyslel T.A. Edison, u nás  s ním experimentovala jako první firma Baťa ve Zlíně ( Gotwaldov), odtud název G40.

V čele ulice Za Zelenou liškou stojí velká škola – funkcionalistická budova, postavená ve třicátých letech (Pacovská 350/4). V padesátých letech to byly dvě základní školy 99. a  stovka. Velká stavba do L, před školou  stávaly ještě dřevěné pavilony (ZŠ), nyní zbořené. Prosklená přední i zadní část, vysoké stropy, velké chodby, několik tělocvičen.. Nyní je zde Husitská teologická fakulta UK.

Husitská teologická fakulta, UK
Husitská teologická fakulta, UK
Škola, schodiště
Škola, schodiště
Nuselský hřbitov v Krči (na Pankráci) z okna školy HTF UK
Nuselský hřbitov v Krči (na Pankráci) z okna školy HTF UK

Nuselský hřbitov.  Hned za školou, nyní Pacovská 350/4,  je hřbitov z poloviny 19. století. Zde byli pohřbíváni trestanci z Pankrácké věznice, na hrobech nebyla jména, pouze kříž s číslem. Nyní zde již tyto hroby nejsou, v zadní části je novogotická šestiboká vížka, jako vzpomínka na staré  časy.

Celá oblast kolem Zelené lišky na Pankráci ( v Krči) je nyní  velmi klidnou částí Prahy 4, i přes blízkou stanici Metra Budějovická. 

KRČ, dolní část

Zámek Krč  se nachází u ulice Před nádražím, jižně od zámeckého rybníka, u Kunratického potoka. Na místě zámku, kdysi stávala tvrz, patřící do majetku Vyšehradského probošství(1273). V r. 1948 zámek vlastnila rodina Welzova, její rodině byl zámek v restituci vrácen.

Thomayerova nemocnice. U ulice Víděňské  byly v r. 1926 postaveny Masarykovy domy od architekta Bohumíra Kozáka. Po roku 1948 byl celý areál změněn na Thomayerovu nemocnici. V centru stojí ředitelství nemocnice s vysokou věží, pod níž jsou hodiny. Původně věž sloužila jako přečerpávací nádrž pro vlastní pitnou vodu.

Nedávno byl přistaven k nemocnici  Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Passerinvest

BB Centrum  je multifunkční areál v Praze 4 – Michle. Je budován developerem  Radimem Passerem, Passerinvest Group od roku 1996. Doprava do BB Centra je zajištěna i kyvadlově ze stanice Metra C Budějovická. Celý areál má 17 dokončených budov, některé slouží k bydlení – Projekt Rezidence a bytový komplex – Rezidenční park  Baarova. Nejvyšší budovou je dominanta celého areálu  Filadelfie, nejznámější stavbou je Brumlovka.

Areál Brumlovka
Areál Brumlovka
Brumlovka
Brumlovka

V BB Centru jsou i dva parky, dětské hřiště, místa k sezení a sportoviště. V každé administrativní budově jsou i obchodní jednotky, v budově Brumlovka restaurace. Do areálu patří Křesťanská základní škola, mateřská škola a střední škola Eliáš. Nyní probíhá stavba bytového domu pro dlouhodobé a krátkodobé pronájmy a připravují se další projekty.

Výstavba V BB Centru:

  • 1997 Baarův park 
  • 1998 budova C
  • 1999 budova B
  • 2002 budovy A, D, BB Centrum Villas, Rezidence BB Centrum
  • 2003 budova ALPHA
  • 2005 budova BETA
  • 2006 budova GAMA
  • 2007 budova E, Brumlovka
  • 2009 spol. centrum Bethany
  • 2010 budova Filadelfie
  • 2012 rez. park. Baarova
  • 2013 budova G
  • 2015 budova DELTA, park Brumlovka v blízkosti Společenského centra
  • 2018 Otevřen veřejný prostor – náměstí Brumlovka

Budova Filadelfie: výška budovy je 72 metrů, dokončená r. 2010, postavená dle projektů studia DaM, arch. Jakub Cígler, investor Passerinvest Group. Konstrukce železobetonová, plášť skleněný. Půdorys je ve tvaru kříže vepsaného do elipsy. Prostor kolem budovy je řešen velkoryse, s fontánou a odpočinkovou zónou. Stavba získala mnoho cen, hodnocena byla i spotřeba energie a ochrana životního prostředí.

Budova Filadelfie
Budova Filadelfie

Hodkovičky

Hodkovičky patří k nejkrásnějším pražským čtvrtím, díky své zvýšené poloze a bohaté zeleni. Západní část Hodkoviček tvoří  řeka Vltava, okolo jsou lesy. Je to čtvrt pozoruhodná architekturou i svými majiteli. Je to lesní čtvrt.

Vilu Hořovského, Na Lysinách 2, dle plánů Pavla Janáka postavil Antonín Hořovský v rondokubistickém stylu, roku 1921. Autorem interiéru je Fr. Kysela. Na zahradě domu, která sahá až k ulici K Dubinám, jsou malé stavby , rovněž v „kulatém“ stylu.

Ve vile Na Lysinách 38, bydlel zpěvák 50.tých let Rudolf Cortéz.

Vila Martina Friče, Na Lysinách 9, postavil dle plánů architekta Ladislava Žáka režisér Martin Frič. Funkcionalismus – pásová okna, rovná střecha, trubkové zábradlí… Vila  Lídy Bárové na Hanspaulce  se nápadně podobá této vile.

Vila Martina Friče
Vila Martina Friče

Vila Jaroslava Dietla, Nad Lesem 55, autora mnoha seriálů, stojí nad vilou Martina Friče.

Vila Jaroslava Dietla
Vila Jaroslava Dietla

Vila Nad Lesem č. 18  je zajímavá funkcionalistická stavba. Tvarem, trubkovým zábradlím a kruhovým oknem připomíná parník.

Zátišské údolí. Procházkou směrem k Zátišskému potoku se dostaneme do lokality Zátiší. Toto rekreační letovisko, v Hodkovičkách, vzniklo koncem 19. století jako sezónní místo  bohatých Pražanů. Oblíbené místo  k výletům zde vytvořilo i několik zahradních restaurací a hotýlků. Hostinec U Rytířů, či U Korostenských. V Lučinách č. 15 byl Hostinec U Zlatého bažanta. Mezi časté návštěvníky patřili sochař Lad. Šaloun, Jar. Vrchlický a další.                

Vila Jana Hány, č.9, novorenesanční vila rektora AVU má na zahradě několik soch a plastik.

Cestu kolem vil lemuje stromořadí dubů letních, které vysadil majitel novorenesanční vily Lalotta,  stojící nedaleko( 1890), Hans Erdmann Kropf. Vila Lallota stojící v zahradě připomína letní zámeček, později zde bydlel právník Zdeněk Šámal. Byla rekonstruována  designérem skla Bořkem Šípkem v 90.tých letech. 

Vila Lallota
Vila Lallota
Neorenesanční vila
Neorenesanční vila

Novorenesanční vila, nádherná,  stojí vedle  vily Lallota.

Většinu vil, které stojí ve svahu postavil libeňský stavitel Alois Vavrouš.

Sluneční lázně. Z ulice Na Dlouhé vede lesní cesta k nízké budově, s kupolí. Sluneční lázně, v lese ukryté, postavil Antonín Rückl ze známého sklářského rodu. Lázně byly v provozu od dubna do září, léčila se zde tuberkulóza a katar plic.  V roku  1964 byly uzavřeny, dnes je zde gynekologické sanatorium.

V horní části Hodkoviček, v ulici Mezi Stráněmi č.3, ve vilce s šikmou střechou, bydlel režisér animovaných filmů Zdeněk Miller.

V ulici Nad Údolím č. 54, v domě s pozorovatelnou, sledovali příslušníci STB Branický most.   Za zatáčkou žil v ulici Mezi Stráněmi č.9,  tajemník Miroslav Štěpán, významný člen KSČ.