Pražské  Vinohrady vznikly jako obec r. 1849 spojením většího počtu samot na bývalých viničních horách od Poříčské až k Žitné bráně. Od svého povýšení r. 1879 byly „nejmodernější město Království českého“, napsal r. 1905 týdeník Český svět. Vinohrady měly v té době 80 tis. obyvatel, z toho 12 tis. německy mluvících. K Velké Praze byly Vinohrady připojeny  v r. 1922. Nastává velký rozvoj, počet obyvatel roste. Radiálou Prahou  je 4 km dlouhá Vinohradská třída, vede směrem na Václavské náměstí až k náměstí Staroměstskému a do Pařížské ulice.

Náměstí míru

Kostel sv. Ludmily  byl postaven roku 1893 dle projektu Josefa Mockera. Je to novogotická trojlodní bazilika z režných cihel, průčelní věže jsou vysoké 60 m. Sochař J.V. Myslbek je autorem reliéfu Krista se sv. Václavem a sv. Ludmilou, umístěném u vstupu do kostela.  Oltáře navrhl J. Kastner a Š. Zálešák, malby J. Jobst, kazatelnu J. Zíka a A. Procházka.

Vinohradské divadlo, secesní budova z r. 1907, dle návrhu Aloise Čenského. Divadlo se stalo velmi rychle druhou nejvýznamnější scénou v Praze. Na zdejším repertoáru se podílel, významně, Karel Čapek, v r. 1922 zde byla premiéra hry Věc Makropulos. Mezi přední herecké osobnosti patřili Jaroslav Vojta, Václav Vydra , Zdeněk Štěpánek. Průčelí budovy zdobí 7 m vysoké alegorické sochy od Milana Havlíčka, výzdobu terasy  vytvořil sochař Bohumil Kafka. Uvnitř divadla je bohatá výzdoba výtvarníků – V. Županského, F. Urbana, A. Poppa a A. Máry.

Národní dům.  Za kostelem sv. Ludmily na Mírovém náměstí byl otevřen r. 1894  Národní dům, který se stal centrem společenského života Vinohrad. Dům projektoval stavitel  Antonín Turek, jako mnoho vinohradských staveb. Vnitřní výzdoba byla svěřena sochařům    A. Poppovi a J. Strachovskému, stropní fresky jsou od Adolfa Liebschera.   Jan Kříženecký zde promítal  v r. 1899 své první zdařilé „oživlé obrázky“ a v r. 1923 se sem stěhuje velký Radiojournal.                                                                                                               

Náměstí  Jiřího z Poděbrad

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Slovinský architekt Josip Plečnik, autor návrhu kostela se inspiroval starokřesťanskou středomořskou architekturou. Hlavní věž se šesti zvony měří 42 metrů, je zakončena trojmetrovou měděnou bání a 4 metry vysokým křížem. Chrámová loď má kazetový strop z leštěného dřeva. Hlavní oltář je vyroben z bílého mramoru, nad ním je zavěšena socha Srdce Páně a sochy šesti českých patronů od D. Pešana. Hodiny usazené do věže kostela mají v průměru 7,6 m. Jsou to největší hodiny v České republice.