Břevnovský klášter byl založen r. 993 knížetem Boleslavem II. při prameni potoka Brusnice, který protéká Jelením příkopem. Stojí u staré cesty do Bavorska, a byl to první mužský klášter v Čechách. Po konventu Benediktýnek na Pražském hradě byl druhým klášterem v Čechách.Pojmenování Břevnov je od břevna, které mělo ležet, podle legendy, na prameni potoka Brusnice.

Benediktýni (12 mnichů) přišli do Břevnova se sv. Vojtěchem (II. biskuppražský, první byl Dětmar) z Říma, z kláštera na římském Aventinu. Jejich představeným se stal opat (odvozeno z appa – otec) Anastasius. Klášter měl od počátku vyjímečné postavení. Benediktýni, zde vyškolení, působili jako misionáři v dalších klášterech u nás, ale také v Polsku a Uhersku.

Původní dřevěný objekt byl kolem roku 1089 nahrazen kamennou románskou stavbou. Do celého objektu patřila trojlodní bazilika, opatství, mariánská kaple, hospodářské zázemí a krypta. Velkolepá přestavba v době Karla IV., Na přelomu 13. a 14. století nahradila románský kostel. Za husitských válek byl celý objekt značně poškozen. Benediktýni odešli do Broumova u Náchoda.

Dnešní barokní komplex byl vybudován podle projektu otce a syna Dientzenhoferových. V úpravách pokračoval stavitel Anselmo Lurago. Od počátku 18. století vznikaly v okolí kláštera fontány, terasy, oranžérie.. Ve 30. letech 20. století byl klášter opraven, roku 1950 ho museli všichni mniši opustit. Po roku 1989 se Benediktýni do kláštera vrátili i s vyhoštěným opatem Anastasiem Opaskem. Klášter byl ve velmi zanedbaném stavu, byl 40 let užíván ministerstvem vnitra a Státním ústředním archívem. Od té doby probíhá nepřetržitě ve všech objektech nákladná rekonstrukce.

Na vstupní bráně je socha zakladatele benediktýnského řádu, sv. Benedikta a andílků. Roku 1740 byla brána zhotovena podle návrhu K.I. Dientzenhofera. Plastiky zhotovil Karel Josef Hiernle. Za branou je nádvoří, které ohraničují hospodářské stavby a průčelí klášterního kostela sv. Markéty. Kostel byl postaven r. 1715, dle projektu Kryštofa Dientzenhofera. Nad vchodem, ze západní strany, jsou na římse barokní plastiky od Matěje Václava Jäckla z roku 1712: sv. Vojtěch, kníže Boleslav II. Pobožný, sv. Otmar a sv. Benedikt.

Nástropní malby na klenbě kostela jsou od Jana Jakuba Steinfelse. Barokní hlavní oltář z r. 1718 je od truhláře Josefa Ignáce Dobnera s plastikami M.V. Jäckela. Uprostřed je socha sv. Markéty, doprovázená anděly. Šest bočních oltářů zdobí obrazy od Petra Brandla. Na jižní straně kostela to jsou oltáře – sv. Otmara, sv. Benedikta a sv. Prokopa. Na severní straně sv. Kříže, Setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava a oltář Panny Marie.

Zpovědnice zhotovil Dobner s Jäckelem. Jäckelovy plastiky nesou Na varhanech z roku 1725 (dílna Tobiáše Meysnera z Grossdorfu) jsou plastiky Jäckelovy. Barokní kazatelnu vytvořil truhlář Kristián Kovář, řezbář Adrián Laschek a ozdobil sochou Krista M.V. Jäckel. Cínová křtitelnice je z roku 1637. Pod chórem kostela byla objevena krypta, nyní přístupná, asi ze druhé čtvrtiny 11. století. Na jižní stěně kostela je náhrobní deska benediktýnského poustevníka sv. Vintíře, umístěná v zazděném portálu do kostela. Na západní straně kostela je farní úřad se dvorem, s kapitulní síň a se sakristií. Na východní straně je prelatura, vybudovaná Dientzenhofery jako sídlo opata.

Budovy prelatury jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Krásný je Tereziánský sál i hostinské pokoje. Za klášterem je rozlehlá zahrada.

Barokní pavilon Vojtěška stojí na gotických základech kamenné studny nad pramenem potoka Brusnice. Podle legendy, právě zde byl založen břevnovský klášter, když se tu spolu setkali knížeBoleslav II. a sv. Vojtěch.

Kostel svaté Markéty

Kostel byl postaven r. 1715, dle projektu Kryštofa Dientzenhofera. Nad vchodem, ze západní strany, jsou na římse barokní plastiky od Matěje Václava Jäckla z roku 1712: sv. Vojtěch, kníže Boleslav II. Pobožný, sv. Otmar a sv. Benedikt.

Nástropní malby na klenbě kostela jsou od Jana Jakuba Steinfelse. Barokní hlavní oltář z r. 1718 je od truhláře Josefa Ignáce Dobnera s plastikami M.V. Jäckela. Uprostřed je socha sv. Markéty, doprovázená anděly. Šest bočních oltářů zdobí obrazy od Petra Brandla. Na jižní straně kostela to jsou oltáře – sv. Otmara, sv. Benedikta a sv. Prokopa. Na severní straně sv. Kříže, Setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava a oltář Panny Marie.

Zpovědnice zhotovil Dobner s Jäckelem. Na varhanech z roku 1725 (dílna Tobiáše Meysnera z Grossdorfu) jsou plastiky Jäckelovy. Barokní kazatelnu vytvořil truhlář Kristián Kovář, řezbář Adrián Laschek a  ozdobil sochou Krista  M.V. Jäckel. Cínová křtitelnice je z roku 1637. Pod chórem kostela byla objevena krypta, nyní přístupná,  asi ze druhé čtvrtiny 11. století.

Na jižní stěně kostela je náhrobní deska benediktínského poustevníka sv. Vintíře, umístěná v zazděném portálu do kostela. Na západní straně kostela je farní úřad se dvorem, s kapitulní síň a se sakristií. Na východní straně je prelatura, vybudovaná Dientzenhofery jako sídlo opata.

Budovy  prelatury  jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Krásný je Tereziánský sál i hostinské pokoje. Za klášterem je rozlehlá zahrada.

Barokní pavilon Vojtěška stojí na gotických základech kamenné studny nad pramenem potoka Brusnice. Podle legendy, právě zde byl založen Břevnovský klášter, když se tu spolu setkali kníže Boleslav II. a sv. Vojtěch.

Svatá Markéta

+ kolem roku 300. Dcera pohanského kněze, která se vlivem své chůvy stala křesťankou. Za trest musela pást ovce a otec ji udal u prefekta. Ten ji chtěl za ženu, ale Markéta odmítla. Byla proto uvržena do vězení, kde ji chtěl pohltit drak (ďábel), ale pukl. Poté ji pověsili za vlasy, bičovali, drásali železnými hřebeny, pálili pochodněmi a nakonec sťali.

Atributy: mladá dívka v honosném oděvu nebo jako pasačka, ďábel u nohou nebo na řetězu, mučící hřeben, šňůra perel (margarita = perla), mučednická palma.