Invalidovna

Barokní komplex vojenské invalidovny, vznikl r. 1737, dle K.I. Dientzenhofera, na pozemcích řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Byla zde ale realizována pouze devítina projektu J.E. Fischera z Erlachu. Pražská  invalidovna měla (dle císaře Karla VI.) sloužit pro celou monarchii. Původně tady mělo najít domov 4000 osob, válečných invalidů i s rodinami. V blízkosti  Invalidovny byla i výletní zahrada s hostincem. Místo zvané Růžové údolí vytvářelo mapu Čech stromy, keři a květinami.  Potůčky naznačovaly hlavní české řeky, byly tu i modely některých hradů a dalších pozoruhodností. Po odchodu Jana Ferdinanda ze Schönfeldu do Vídně r. 1799 začalo toto místo pustnout. Určení Invalidovny sděluje busta hraběte Petra Strozziho ze Schrattenhalu, který r. 1664 založil nadaci pro vojenské invalidy. Plastika je od Mořice Černila(1898). 

Kaizlovy sady

V r. 1823 vznikla před budovou Invalidovny střelnice a vojenské cvičiště. Po přemístění střelnice do Kobylis se prostranství přeměnilo v park, pojmenovaný podle obhájce českého státního práva profesora JUDr. Josefa Kaizla. Bronzová socha Dívčí akt od Břetislava Bendy, mnoho dřevin.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Pseudorománský arciděkanský kostel  postavený r. 1863 Ignácem Ulmannem dle arch. Karla Röslera. Patří mezi největší církevní stavby v Čechách. Sbírku na stavbu kostela pořádala Katolická jednota, přispěl i císař Ferdinand V. Dobrotivý. Kostel byl vysvěcen r. 1863,  v době milénia příchodu slovanských věrozvěstů. Trojlodní svatyně s příčnou lodí a s dvojicí hranolovitých věží  patří do raného historismu v Čechách. Průčelí zdobí 3 ústupové  portály s profilovaným ostěním, v jejichž horní části jsou reliéfy Václava Levého. Na bronzových vstupních dveřích jsou výjevy ze života českých patronů od Ludvíka Šimka ( navržené Josefem Mánesem). Na arkádovém vlysu pod kruhovým oknem ve středu štítu  jsou sochy od Čeňka Vosmíka. Uvnitř kostela jsou vitráže   dle kartonů Josefa Mockera, Fr. Ženíška a Fr. Sequense, řezbářské práce od V. Žabky, nástropní a nástěnné malby od Josefa Matyáše Trenkwalda, Fr. Sequense, Petra Maixnera, Zikmunda Rudla a Bedřicha Wachsmanna. Obrazy na oltářích jsou  od Josefa Mánesa a Antonína Lhoty.  Autorem plastik je Josef Klíma. Varhany jsou z r. 1914. Kolem kostela sv. Cyrila a Metoděje vznikl  roku 1867 park za finančního přispění průmyslníků Daňka, Riedla a Götze. Po delších stranách Karlínského  náměstí jsou aleje z platanů, celkem zde roste 40 druhů dřevin.

Lyčkovo náměstí

Lyčkovo (dříve Riegrovo) náměstí bylo upraveno v r. 1998. Školní budova z r. 1906 byla postavena podle projektu Josefa Sakaře, ve stylu historizující secese. Průčelí zdobí motiv Svatováclavské koruny, socha sv. Václava a motivy z české historie.