Chotkovy sady, opevnění Hradčan, Kramářova vila, Letná
Ke Královské zahradě přiléhají Chotkovy sady, které vznikly r. 1832, zásluhou hraběte Karla Chotka. Původně zde byla Lidová zahrada, jižně od ulice Mariánské hradby, kde se skladovalo dřevo.
Výstavba Chotkových sadů souvisela s novou Chotkovou silnicí (serpentina z Klárova).
Architekt František Thomayer vytvořil romantické zákoutí s jezírkem.
Park je osázen 50 – ti druhy dřevin.
Z Gogolovy ulice vede Myší díra. Tento úvoz dal vylámat r. 1634 ve skále Albrecht z Valdštejna a před postavením Chotkovy serpentiny r. 1831 byl jedinou spojnicí Klárova s Dejvicemi.
Můstek z Chotkových sadů do Gogolovy ulice je dílo architekta Bořka Šípka.
V parku, v blízkosti jezírka byl postaven pomník J. Zeyera roku 1913.
V blízké Tychonově ulici jsou domy 268 a 269 v částečně kubistickém stylu od Gočára, z roku 1912.
Opevnění Hradčan, budované již od 14. století se v 17. století rozšířilo, jak připomíná název třídy Mariánské hradby. Zde stálo opevnění z roku 1651.
Zachovala se Písecká brána, vybudována r. 1721 Karlem VI. Orlici na bráně vytesal J.O. Mayer. Nyní se průchod branou požívá k výstavám pořádaným Prahou 6.
Před branou stojí domek č. 209, někdejší sakristie již neexistujícího kostela Panny Marie na šancích. Domek později sloužil pro výběrčího cla a dnešní vzhled má po úpravách z r. 1909.
Od roku 1833 jezdila odtud koňská dráha z Lán, určená k přepravě dřeva z křivoklátských lesů a později k dopravě uhlí z Kladenska.
Koňka byla nahrazena železnicí r. 1843.
V okolí Písecké brány jsou 4 bastiony: Bašta sv. Jiří, sv. Ludmily a sv. Tomáše, na baště sv. Maří Magdaleny stojí Kramářova vila.
Bašta sv. Jiří
Obytné domy, v ulici Na Valech, postavené na místě vojenských prostorů mají značnou architektonickou hodnotu, např.: domy č. 4 – 16 jsou od A. Dryáka a domy č. 24 – 28 od F. Velicha a J. Žáka.
Kousek od izraelského vyslanectví stojí tři čtyřboké jehlany s hebrejskou básní. Autorem je Israel Hadany, který vše věnoval Praze.
Při ulici Na Valech to jsou bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. Mezi nimi je park Charlotty Masarykové.
Bašta sv. Ludmily
Bašta sv. Tomáše
Vlastní vila Rudolfa Stockara
Architekt a návrhář nábytku R. Stockar si postavil jednopatrovou vilu, zdobenou cementovými cihlami. Úpravy domu byly realizovány v letech 1925 až 1963.
Kramářova vila
Na místě bašty Maří Magdaleny, nad Klárovem stojí Kramářova vila.
Na místě, kde nyní vila stojí bylo dříve oznamováno výstřelem z děla Pražanům pravé poledne ( na základě mávnutí praporkem z Klementina) i znamení pochodní, když se nepřítel blížil k hradbám.
Z této bašty se také střílelo na počest narození dítěte v panovnické rodině.
Byla postavena jako sídlo Karla Kramáře, prvního československého předsedy vlády. Roku 1914 ji postavil stavitel Josef Čánský a Celda Klouček, podle plánů vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Vila byla postavena na bývalé baště Maří Magdaleny nad Vltavou. Je to třípodlažní objekt o dvou traktech s prvky pseudobaroka a secese. Z jeho zahrady je možné spatřit devět pražských mostů.
Má celkem padesát šest místností: velké salony, ložnice,jídelny, pracovny, kanceláře, kuchyně, komory, skladiště ve sklepě… Dekorativní mříž balkonu nese nápis „ Za pravdu třeba proti všem“ s letopočtem 1914. Pro paní Kramářovou byla stavba vily, na které se aktivně účastnila, péče o ni i o zahradu doživotní seberealizací.
(Naděžda Nikolajevna Abrikosová, bohatá vdaná Ruska, matka 4 dětí se stala paní Kramářovou až po deset let trvajícím rozvodu).
Manželé Kramářovi zemřeli bezdětní roku 1936.
Vila je nyní v majetku Úřadu vlády České republiky, od roku 1998 je rezidencí ministerského předsedy.
Obnova vily a její zvelebování stále pokračuje, z původního nábytku v celé vile nezůstalo nic.
Nejznámější je kulečníkový sál v přízemí, původně ruská jídelna s dřevěným obložením stěn a s masivním zeleným krbem, známým díky tiskovým konferencím v televizních zpravodajstvích.
Vila Františka Bílka ( Mickiewiczova 1) . V sousedství Chotkových sadů stojí vila, kterou si sám vyprojektoval sochař František Bílek. Objekt z červených cihel má výrazné průčelní sloupy, řadu sakrálních prvků a plochou střechu. Byl postaven r. 1912. Paní Bílková předala vilu v 60. letech městu Praze, které zde zřídilo muzeum. Ve vile je i původní zařízení, také zčásti navržené F. Bílkem.
V Mickiewiczově ulici stojí také dům č. 239 od J. Kotěry z roku 1911.
Na jeho fasádě jsou zajímavě kombinovány cihly s omítkou, nahoře jej zdobí reliéf Libuše, věštící slávu Praze (S. Sucharda).
Busta Charlotty Masarykové připomíná, že zde za I. světové války bydlela manželka presidenta T.G. Masaryka.
Letná
Místo zvané Leteń ( prosluněná pláň) či Letná se připomíná již v 11. století. Roku 1261 se stalo místem korunovační slavnosti Přemysla Otakara II. Letenské sady se začaly budovat nákladem pražské obce r. 1859, podle návrhu Wünsche.
Krásný výhled na Prahu z Letné umožňuje Hanavský pavilon. Pseudobarokní litinový objekt byl postaven pro Zemskou jubilejní výstavu r. 1891, jako prezentace sléváren knížete Viléma Hanavského. Později, po skončení výstavy, byl ze Stromovky přenesen na Letnou. Nyní slouží jako restaurace.
V ose Pařížské třídy byl postaven v 50.- tých letech 20. století Stalinův pomník, podle návrhu J. a V. Štursových, dílo sochaře O. Švece. Na vysokém podstavci stály 15 – ti metrové postavy. Vepředu J.V. Stalin a za ním zástupci lidu ( lidově fronta na maso).
Železobetonová konstrukce pomníku, zakotvená v hloubce 7 m pod povrchem, byla obložena 235 žulovými kvádry, které vážily až 30 tun, z kvalitní šedorůžové žuly. Kvádry se vozily až z Liberce, pro jejich dopravu se musely upravit silnice a zesílit mosty.
Na místě Stalinova pomníku, který byl největším skupinovým sousoším v Evropě je od roku 1991 kinetický Metronom od V. K. Nováka. Pomník byl po několika pokusech odstřelen roku 1963.
Dále na Letné – směrem k východu – byla vybudována r. 1891 od Vltavy lanová dráha. Fungovala na stejném principu, jako lanovka na Petřín. Na původní lanovou dráhu navazovala první elektrická tramvaj v Rakousku – Uhersku, dílo Fr. Křižíka. Odvážela po trati dlouhé 800 metrů, návštěvníky na Zemskou výstavu do Stromovky. Z lanovky se zachovala část opěrných zdí a původního zábradlí lanovky v místě bývalé horní stanice.
Na východní straně Letenských sadů stojí pseudorenesanční vila Letenského zámečku (restaurace na Letné) a v jeho sousedství – dosud funkční – karusel. Je to nejstarší dřevěný podlahový kolotoč v Čechách i v celé Evropě.
Pod vilou je bývalá restaurace Praha – Expo 58, která sem byl přenesena ze světové výstavy v Bruselu. Dílo F. Cubra, Z. Pokorného a Josefa Hrubého je novofunkcionalistická budova s ocelovou konstrukcí ve tvaru ledviny. V současné době administrativní budova.